Je libo džus?

“Hari ini jus apa, Nikol?” ptal se mě každé ráno asi padesátiletý stále usměvavý muž, který stává se svým kaki lima (pojízdný stánek) u silnice a mixuje džusy. Není to ale jen tak obyčejný prodavač. Říkáme mu jus master, protože ty jeho, ty jsou prostě nejlepší.

Jeho džusy jsou hutné, poctivé a hodně sladké. Pravda, hygiena by mi asi okamžitě prodej zakázala, ale to nic nemění na tom, že jsou naše žaludky potom celý den spokojené. Pán (je to zvláštní, ale ani po jedenácti měsících vlastně neznám jeho jméno) přichází každý den kolem desáté, jedenácté dopoledne a končí se západem slunce. Celý den se téměř nezastaví a tvoří se mu tam často i fronty nedočkavých Indonésanů.

Skvělé je, že dělá i míchané džusy, což na mnoha místech není. My si pak vždycky vybereme, jaká kombinace by se nám tak líbila a on buď kývne, že je to dobrá volba, nebo se zašklebí a navrhne něco jiného. Ovoce pak rozmixuje (žádné hloupé odšťavňování), přidá asi tři naběračky rozpuštěného cukru (už si ale říkáme o to, aby dával mnohem míň, protože přes cukr pak není cítit chuť ovoce a navíc je to kalorická bomba), kondenzované mléko (ne do všeho – například mrkev je bez) a pak to rozlije do vysokých skleniček, nebo zataví s sebou. Je to moc hodný pán a fakt miluju, když nám dává testery – to vždy, když mu zbude džus. Několikrát se mi stalo, že jsem vypila tolik těchto zbytků, až už jsem neměla místo na svou vlastní skleničku.

No, ale dost těchto řečí, teď bych ráda napsala o pár nejlepších kombinacích.

Pro mě je jedním z top bezpochybně guava (indonésky jambu) se sirsakem. Guava je takové malé zelené ovoce velikosti jablka, uvnitř červené a peckovité. Není moc sladká a je výborná na střevní potíže. To mi kdysi poradil strejda a od té doby si ji vždy dávám. Nevím, možná je to jen placebo, ale funguje. Sirsak je trochu větší, má zelenou hrubou slupku a uvnitř je bílý, měkký a vypadá dost nepoživatelně. Má dost specifickou chuť, ale je velice dobrý.

Nedám dopustit ani na dračí ovoce (neboli pitayači indonésky buah naga). V kombinaci s guavou či sirsakem je taky dobré. Možná už jste někdy toto ovoce viděli i u nás v obchodě. Je růžové a jeho slupka vypadá jako plameny. Uvnitř může být tmavě růžové nebo bílé, to záleží podle typu. Náš jus master používá jen první typ.

Ale taková guava a tamarilo, to je taky pochoutka. Tamarilo je trochu větší než švestka, červené a vydlabává se lžičkou.

Moc ráda mám i osvěžující, ne tak husté džusy. Například mrkev s jablkem (ale to pro nás není žádná exotická chuť), ananas s pomerančem, ananas s hruškou, ananas s karambolou (anglicky starfruit). Z těch hustých pak ještě banán s jahodami, papayu(samotnou či s citronem),  banán s guavou, banán s mangem,  avokádo s mangem a moc dobré je i mango se sirsakem a jahodovým topingem. Hm, dostávám z toho hlad. 🙂

Je i spousta zvláštních kombinací, které by mě samotnou nikdy nenapadly. Například mrkevs jahodami, rajče s ananasem či rajčes citronem. Všechno je to ale kupodivu moc dobré.

Jediný džus, který nemám ráda (a asi si v něm zálibu nenajdu asi nikdy), je durianový. Toto páchnoucí mazlavé ovoce je opravdu jen pro gurmány. No dobře, samotné už ho jím. Na to už jsem si zvykla. Ale dělat z něj nápoj, který chci snídat, to prosím nepochopím nikdy. 

guava + mango

mango + avokádo

banán + mango

jahoda + banán

jus master