Nejčastější dotazy
Přichází mi mnoho emailů s otázkami ohledně cestování po Bali a jiných indonéských ostrovech. Všechny jsem je proto sepsala na jedno místo. Pokud tady nenajdete odpověď na svůj dotaz, klidně mi napište a pokusím se vám poradit.
Pobyt
Vše, co potřebujete vědět o pobytu v Indonésii.
To je hodně individuální. Záleží, kolik ostrovů chcete navštívit a jaká je vaše představa dovolené – na odpočinkové Bali vám stačí 10 dní, na cestování po vlastní ose po jednom či více ostrovech ideálně měsíc.
Nejdražší položkou bývá letenka, takže pokud máte čas, doporučuju klidně tři až čtyři týdny. Indonésie rozhodně není země, kde byste po měsíci neměli co dělat. Toto téma jsem podrobněji rozebírala v článku Poprvé do Indonésie.
Pro české turisty už neplatí starý bezvízový režim. Nejjednodušší variantou pro běžnou turistickou cestu je Visa on Arrival (VoA).
VoA stojí 500 000 IDR, platí 30 dní a jednou ho lze prodloužit o dalších 30 dní. O vízum můžete požádat po příletu, případně si předem vyřídit elektronické e-VoA.
Podmínky vstupu se čas od času mění, takže před cestou doporučuju zkontrolovat aktuální informace na stránkách MZV ČR.
V tom případě je nejjednodušší využít Visa on Arrival a jednou ho prodloužit o dalších 30 dní. Celkem tak můžete na toto vízum zůstat až 60 dní. Prodloužení se řeší přes imigrační úřad, případně online u e-VoA.
Pokud plánujete delší pobyt než 60 dní, může pro vás být vhodnou variantou například vízum C1, které se vyřizuje před cestou a následně umožňuje prodloužení až na půl roku bez nutnosti opustit zemi.
Ano. Slovenští občané mohou stejně jako Češi využít Visa on Arrival na 30 dní s možností jednoho prodloužení o dalších 30 dní.
áleží na tom, kam přesně v Indonésii jedete. Na Bali a většině Jávy bývá období sucha zhruba od dubna do října, období dešťů pak od listopadu do března. Ani v období dešťů ale obvykle neprší celý den.
Za mě je na Bali ideální březen/duben nebo září/říjen. V červenci a srpnu bývá sice skvělé počasí, ale také hlavní turistická sezóna.
U dalších ostrovů se počasí může výrazně lišit, takže je lepší řídit se předpovědí a klimatem konkrétní destinace.
To záleží na tom, jestli chcete cestovat, nebo zůstat na jednom místě.
Pokud plánujete cestovat, zamluvila bych si po příletu klidně jen jednu nebo dvě noci, abyste nebyli úplně dezorientovaní. Potom už můžete ubytování řešit podle toho, kam se vydáte dál. Na většině míst není problém sehnat ubytování i na poslední chvíli.
Pokud ale víte, že chcete celou dovolenou strávit na jednom místě, hotel bych si zarezervovala už z domova. Především pokud cestujete v hlavní sezóně.
Já osobně nejčastěji používám Agodu a Booking. Agoda má podle mojí zkušenosti velmi širokou nabídku levnějšího ubytování, Booking je zase přehledný a má velké množství recenzí.
Mimo hlavní turistické destinace si můžete hotel klidně najít na internetu a potom se zkusit zeptat přímo na místě. Někdy dostanete lepší cenu, protože hotel nemusí platit provizi zprostředkovateli. Není to ale pravidlo, takže bych vždycky nejdřív porovnala cenu na internetu s cenou přímo v hotelu.
Věčná otázka. :-)
Za mě eura, protože s nimi mám jednodušší zkušenost. Dolary se samozřejmě v Indonésii směnit dají, ale u některých směnáren může záležet na stavu a roku vydání bankovek a můžete narazit na rozdílné kurzy.
Ať už si přivezete cokoli, dávejte si pozor při směně peněz. Někteří směnárníci mají opravdu velmi rychlé a šikovné ručičky. Pozor na podezřele výhodné kurzy.
Bankomaty jsou v Indonésii dostupné téměř všude, na menších a odlehlejších ostrovech už je to ale horší.
Necestovala bych jen s jednou kartou – ideálně mějte dvě, nejlépe od různých vydavatelů. Když jeden bankomat kartu odmítne, nemusí být problém na vaší straně.
Pokud vám bankomat nabídne převod do korun nebo eur, vždy zvolte platbu v indonéských rupiích. Převod pak provede vaše banka či karetní společnost a kurz bývá výhodnější.
Já osobně mám jednu hlavní kartu a jako záložní používám Revolut.
Nejjednodušší je využít Wise nebo Revolut. U mezinárodních převodů bývají praktičtější než klasický bankovní převod, hlavně kvůli kurzu a poplatkům.
Další možností je PayPal, s tím se můžete setkat u některých místních cestovních agentů.
Stejné jako u nás. V Indonésii se používají zásuvky typu C a F, takže z Česka obvykle žádnou redukci potřebovat nebudete.
Pokud se budete hodně pohybovat mimo hotel, tak je dobré si ji pořídit. Data jsou v Indonésii mnohem levnější než roaming. Sázkou na jistotu je operátor Telkomsel. Pro turisty dnes nabízí například Tourist Prepaid Card za 150 000 IDR s 25 GB dat a 25 minutami místního volání. Kartu lze předobjednat online a vyzvednout po příletu nebo koupit na vybraných prodejních místech GraPARI.
Ale pozor, u turistických karet Telkomsel se předkládá pas a ověřuje se IMEI telefonu.
Pokud se těmto starostem chcete vyhnout, můžete si zařídit eSIM ještě před odletem.
Podívejte se na stránku Místní průvodci nebo mi napište. Pokud plánujete hledat průvodce až po příletu do Indonésie, doporučuju nejdřív přečíst článek Jak si vybrat průvodce.
Na Bali lze najít několik česky mluvících průvodců, ale ve zbytku Indonésie počítejte s angličtinou.
Zdraví
Informace o zdraví, očkování a bezpečnosti.
Pro vstup do Indonésie není žádné očkování vyžadováno, ale osobně bych bez břišního tyfu, žloutenky typů A a B a tetanu do souostroví nejela.
Vždy je dobré poradit se s lékařem cestovní medicíny, ale obecně záleží hlavně na tom, jakým stylem a v jakých oblastech budete cestovat.
Vzteklina se v Indonésii vyskytuje a problémem jsou především psi a opice. Na Bali se s opicemi setkáte například u některých chrámů, ale tam jsou na možnost nehody připravení.
Očkování před cestou vás neochrání před nutností řešit případné kousnutí nebo škrábnutí, ale následná léčba je jednodušší. Pokud jste předem očkovaní, po rizikovém kontaktu se obvykle podávají už jen dvě dávky vakcíny (0. a 3. den) a není potřeba imunoglobulin. U neočkovaného člověka je léčba složitější a u závažnějšího poranění je potřeba kromě vakcíny také imunoglobulin. V každém případě je nutné vyhledat lékaře co nejdříve.
Osobně jsem si nechala vzteklinu naočkovat až kvůli dlouhodobému pobytu na Sumbě. Na Bali a Jávě jsem tuto možnost nevyužila.
Tady se nedá jednoznačně říct ano nebo ne. Malárie v Indonésii existuje, ale riziko se výrazně liší podle oblasti.
Na Bali není v běžných turistických oblastech přenos malárie považován za riziko, zatímco vyšší riziko je například v některých částech Lomboku, Sumatry, Kalimantanu a především ve východní Indonésii. CDC uvádí jako rizikové například Nusa Tenggara Timur včetně oblasti Komoda a Labuan Bajo a také Papuu.
Osobně jsem antimalarika nikdy nebrala, nicméně bych doporučila vždy zvážit všechna pro a proti a poradit se s lékařem. Rozhodně není rozumné je automaticky brát na každou cestu do Indonésie, ale stejně tak není dobré riziko ignorovat při návštěvě malarických oblastí.
Repelent je základ. Já mám zkušenost, že některé evropské repelenty mi v Indonésii nefungovaly tak dobře, takže osobně nedám dopustit na Autan, který se dá koupit i přímo v Indonésii.
Používat můžete také moskytiéru nebo klimatizaci a večer je dobré mít zakryté ruce a nohy, hlavně pokud jste někde, kde je komárů opravdu hodně.
Hlavně je dobré vědět, že repelent rozhodně není jen věc pro výlety do džungle – často vás komáři doštípou mnohem více ve městě a některé nemoci, například dengue, se běžně přenášejí právě v obydlených oblastech.
Cestovatelský průjem je v Indonésii celkem běžná věc a většinou není potřeba ho nijak zvlášť řešit. Základ je doplňovat tekutiny a minerály. Do lékárničky bych si proto přibalila hlavně rehydratační roztok a něco proti průjmu – Endiaron, černé uhlí… A pokud se při cestování začínáte cítit „divně“, vyzkoušejte guavu (ind. jambu) – je to zázračné ovoce, které na zažívání skvěle pomáhá a za chvíli se budete cítit jako rybičky. :)
Pokud ale máte horečku, výraznou dehydrataci nebo potíže trvají déle, rozhodně se vydejte do nemocnice, ať problém podchytíte včas.
Kromě nachlazení z klimatizace a střevních problémů vás mohou nejčastěji potkat nemoci přenášené komáry, především dengue, a podle konkrétní oblasti také malárie. Břišní tyfus vás může potrápit i v případě, že jste očkovaní, takže pozor.
Důležité je také dávat pozor na vodu, jídlo a hygienu. V Indonésii bych běžně pila balenou nebo jinak bezpečně upravenou vodu.
Základem je, že alespoň nějaké máte. Opravdu – toto je důležité.
Já osobně se vždy dívám na to, aby pojištění mělo dostatečně vysoký limit léčebných výloh, krylo případnou hospitalizaci a převoz/repatriaci a zahrnovalo aktivity, které v Indonésii skutečně plánujete dělat.
Pokud chcete jezdit na motorce, zkontrolujte si podmínky opravdu pečlivě. Pojišťovna vám totiž může v případě nehody odmítnout plnění, pokud jste například neměli potřebné řidičské oprávnění.
Pokud plánujete delší pobyt, ujistěte se, že je v případě potřeby možné si smlouvu prodloužit – nenabízí to totiž každá pojišťovna. Osobně využívám nejčastěji ERGO pojišťovnu – protože tyto podmínky splňuje.
Osobně vodu z kohoutku piju POUZE po převaření. Pokud trpíte na afty, tak je dobré používat balenou vodu i při čištění zubů. U balené vody si vždy zkontrolujte, že je láhev opravdu neporušená.
Záleží samozřejmě na tom, co vám je. U běžných potíží, jako je průjem, nachlazení nebo lehčí horečka, si většinou vystačíte s odpočinkem, dostatkem tekutin a základními léky z cestovní lékárničky.
Pokud se ale stav zhoršuje, máte vysokou horečku, silný průjem, známky dehydratace nebo jiné vážnější potíže, nečekala bych, až to samo přejde, a vyhledala lékaře. A pokud jste se pohybovali v oblasti s rizikem malárie a dostanete horečku, řekněte lékaři, kde jste cestovali. Vždy volte nemocnici – lokální malé kliniky jsou sice místními hojně využívány (prostředí působí méně stresově a rychleji se dostanete na řadu), ale já osobně i mnoho mých známých z nich máme spíš špatné zkušenosti.
Na tohle jsem napsala samostatný článek, kde najdete kompletní seznam toho, co si osobně vozím v cestovní lékárničce a co se podle mě vyplatí mít s sebou. → Co si zabalit do cestovní lékárničky do Indonésie
V turistických oblastech a větších městech dnes najdete velmi slušné soukromé kliniky a nemocnice, některé jsou zvyklé na zahraniční pacienty a domluvíte se tam anglicky. Na odlehlejších ostrovech je ale situace samozřejmě úplně jiná a úroveň péče může být výrazně omezenější.
Pokud jde o něco vážnějšího, počítejte s tím, že můžete potřebovat převoz do většího města nebo dokonce do jiné části Indonésie. Právě proto bych rozhodně nepodceňovala výběr cestovního pojištění. Je dobré před cestou zjistit, kde se v cílové oblasti nachází dobrá zdravotnická zařízení, a ověřit si, co vaše pojištění skutečně kryje.
Doprava
Cestování po Indonésii na vlastní pěst.
Pokud budete chtít jet taxíkem, doporučuju především aplikaci Grab nebo Gojek. Jsou levné, pohodlné a cenu znáte předem. Nicméně v některých částech Indonésie (nebo u známých turistických míst) online taxi nefunguje a budete se muset spolehnout na klasické taxíky. Pokud uvidíte modrý Bluebird, berte ho. Má taxametr a je to seriózní firma. U ostatních taxislužeb si předem ověřte cenu nebo trvejte na taxametru – turistická místa jsou turistická místa a někteří řidiči toho samozřejmě rádi využijí.
U Grab a Gojek si dejte pozor na místo vyzvednutí. Na letištích a některých turistických místech nemohou řidiči vyzvedávat cestující přímo u vchodu a je potřeba dojít na určené místo. Nedivte se, pokud vás řidič na takovém místě například i odmítne.
Záleží na tom, co preferujete. Pokud chcete komfort a minimum stresu, volila bych auto s řidičem. Pokud dobrodružství a hlavně ušetřený čas a peníze, může být skútr skvělá volba – ale jen pokud na něm opravdu umíte jezdit.
Indonéská doprava je ve srovnání s Evropou dost hektická a navíc se tu jezdí vlevo. Pokud si nejste jistí, raději si připlaťte za řidiče a máte o jednu starost méně.
Řízení auta bez místního řidiče bych doporučovala jen mimo Bali a velká jávská města. Nezapomeňte, že jako cizinci jste vždy v určité nevýhodě.
Poloautomat je motorka, která má klasickou převodovku, ale nemá spojkovou páčku. Řazení se ovládá nohou.
Výhodou je nižší spotřeba a větší kontrola nad motorkou než u klasického skútru. Největší výhodou ale je, že při zastavení motor zůstane běžet i se zařazenou rychlostí, což se v indonéských zácpách docela hodí. Nevýhodou je menší úložný prostor a horší manipulace pro někoho, kdo na motorce nikdy nejel.
Tyto motorky se často nabízejí v půjčovnách mimo největší turistická centra, zejména na východních ostrovech.
Pokud chcete v Indonésii řídit, mezinárodní řidičák je nutností. Indonésie je smluvní stranou Vídeňské úmluvy o silničním provozu a při vyřizování dokladu obdržíte univerzální mezinárodní ŘP na 3 roky.
A pozor na jednu důležitou věc: pokud chcete řídit skútr, musíte mít odpovídající oprávnění pro motocykl. Samotná skupina B vás neopravňuje k řízení motorky jen proto, že vám ji někdo bez problémů půjčí. V Indonésii nikoho nezajímá, že v ČR můžete se sk. B řídit malý skútr. :-)
Více o vyřízení zde.
Tohle by bylo na samostatný článek, ale velice stručně: ta doprava je naprosto odlišná od té u nás.
Používejte blinkry (i když místní to často nedělají), dávejte pozor na motorky kolem sebe, nejezděte rychleji, než je vám příjemné, a hlavně vždycky noste helmu. Pokud jedete na motorce, je dobré mít také pevné boty a oblečení, které vás při pádu alespoň trochu ochrání.
A jedna rada navíc: nepředpokládejte, že když jste na hlavní, máte automaticky přednost. V Indonésii se vyplatí sledovat provoz kolem sebe a počítat i s tím, že někdo udělá něco úplně nečekaného. MZV před jízdou na motorce v Indonésii výslovně varuje a doporučuje důsledné používání helmy.
Mějte u sebe řidičák, mezinárodní řidičák a doklady od motorky.
Buďte slušní a klidní. Pokud jste něco porušili, řešte to normálně a nepodplácejte (vím – nabízí se to, kór když to spousta cizinců i místních dělá). Pokud dostanete pokutu, nechte si vystavit oficiální doklad a zkontrolujte částku.
Pro „prolomení ledů“ je dobré policistovi říct pár slov indonésky, často to může vést k větším sympatiím. ;-)
Půjčoven je v turistických oblastech spousta. U motorky si vždy před převzetím zkontrolujte brzdy, pneumatiky, světla a celkový stav a motorku si ze všech stran vyfoťte.
Předem si také ověřte cenu a podmínky pronájmu. A hlavně si půjčte motorku pouze tehdy, pokud na ní opravdu umíte jezdit a máte potřebné řidičské oprávnění.
Pokud sháníte půjčovnu v konkrétní oblasti, napište mi, ráda předám své tipy.
Pokud chcete půjčit auto BEZ řidiče, použijte srovnávač půjčoven Discover Cars.
Doporučuji vyhledávat i nakupovat přes Traveloka, která má velmi širokou nabídku vnitrostátních letů a přijímá zahraniční platební karty. Osobně mám navíc velmi dobré zkušenosti se zákaznickou podporou.
Pokud víte, kdy chcete letět, letenku bych doporučovala koupit předem. Ceny se mohou měnit a v Indonésii moc nefunguje princip last minute letenek jako v Evropě.
Na kratší vzdálenosti se nejčastěji cestuje trajektem nebo rychlou lodí, na delší trasy je praktičtější letadlo. Mezi většími ostrovy létá řada vnitrostátních aerolinek a lodní dopravu zajišťují různé společnosti včetně státní ASDP. Ta provozuje desítky trajektových tras a přepravuje i automobily a motorky.
U lodí ale počítejte s tím, že jízdní řády a doba plavby mohou být výrazně ovlivněné počasím.
Ano, ale ne vždy se to vyplatí. Na řadě trajektových linek můžete vzít vlastní motorku nebo auto s sebou. ASDP má pro vozidla samostatné tarifní kategorie a umožňuje přepravu motorek i osobních automobilů.
Pokud ale cestujete jako turista a máte půjčené vozidlo, je potřeba si předem ověřit podmínky konkrétní půjčovny. Ne každá půjčovna vám dovolí vyjet s motorkou nebo autem mimo ostrov, kde jste si ho půjčili. Základem je mít u sebe ORIGINÁLNÍ doklady od vozidla – půjčovna často poskytuje jen kopii, která ale v přístavu kontrole stačit nebude.
Kultura
Co je dobré znát, abyste se tu cítili dobře.
Všude tam, kde není pevně daná cena. Na trzích je smlouvání úplně běžné a není potřeba se ho bát. Nebojte se toho, neurazíte. Naopak jde o činnost, která k nakupování na indonéských trzích tak nějak patří.
Vždy začněte tím, že si stanovíte maximum, které jste ochotní za zboží dát. Tuto cenu neříkejte nahlas, ale naopak ji ještě podstřelte a řekněte mnohem nižší částku. Osobně začínám na zhruba 30 % z částky, kterou jsem maximálně ochotná zaplatit.
Na Bali se jako turista nemusíte běžně zahalovat tak jako v některých muslimských částech Indonésie. Pokud ale jdete do chrámu nebo do míst, kde se pohybujete mezi místními, je dobré oblékat se trochu rozumně.
Do chrámu počítejte s tím, že budete potřebovat zakrytá ramena a kolena, případně sarong.
Na ostatních ostrovech bych doporučila vždy se oblékat střídmě. Kraťasy po kolena s pohodlným tričkem vždy působí lépe než minišortky a vršek od bikin. U mužů je dobré snažit se nechodit bez trička, pokud nejste na pláži.
Dlouhé kalhoty nejsou nezbytné, pokud se nechystáte do Acehu.
Záleží na druhu pomoci a na tom, kolik času tím dotyčný strávil. Mužům se nejlépe odvděčíte cigaretou, ženám sladkostí (nejlépe z ČR). Nebo například pohledem z ČR s věnováním na zadní straně.
Důrazně bych vás všechny chtěla požádat – nedávejte peníze (situace typu „Díky za nasměrování na servis motorek, tady máš 50k.“). Lidé v turistických oblastech jako je Bali jsou už tak poměrně dost zkažení turismem. Tímto jen přispíváte k tomu, že „zadarmo“ nakonec opravdu už nikdo nepomůže.
Na Bali a ve větších městech ano. V turistických oblastech se anglicky většinou domluvíte bez problémů.
Jakmile se vydáte do menších měst a na méně turistické ostrovy, může být situace úplně jiná. Tam se hodí alespoň pár slov indonésky, ale většinou dnes narazíte na někoho, kdo mluví alespoň lámanou angličtinou.
Nemusíte. Ale otevře vám to dveře k místním.
Stačí znát základní pozdravy, poděkování, čísla a pár jednoduchých frází. Indonésané jsou většinou velmi potěšení, když se cizinec pokusí mluvit jejich jazykem, a často se s vámi díky tomu dají mnohem snadněji do řeči nebo vás pozvou na nějakou zajímavou událost, rodinnou ospavu atd.
Především to, že budete občas středem pozornosti. Na méně turistických místech se s vámi lidé mohou chtít fotit, budou se vás vyptávat na osobní věci a budou chtít vědět, odkud jste, kam jedete, kde bydlíte nebo jestli máte děti. Je dobré se zhluboka nadechnout a odpovídat. :-)
Většinou jsou opravdu milí a budou se vám snažit pomoci.
Indonésie je nábožensky velmi rozmanitá země. Většina obyvatel jsou muslimové, ale najdete zde také křesťany, hinduisty, buddhisty a vyznavače konfucianismu. Bali je naopak převážně hinduistické.
Pro běžného turistu není náboženská rozmanitost důvodem k obavám. Spíš je dobré respektovat místní zvyklosti – například vhodné oblečení při návštěvě náboženských míst nebo omezení, která platí v konkrétních oblastech.
Pokud se vás někdo zeptá na náboženství a vy nejste věřící, připravte se na to, že myšlenka ateismu není v Indonésii rozšířená a mnohdy je lepší říct, že jste křesťané, než vysvětlovat, že na nic nevěříte.
Ano. Z Indonésie si můžete vyvézt cigarety bez stanoveného indonéského limitu. Kolik jich ale můžete přivézt bez cla do cílové země, určují její vlastní celní pravidla. Při cestě do ČR je aktuální limit 200 cigaret na osobu starší 17 let. Pokud vezete více, je potřeba počítat s celním řízením a případnými poplatky.
Alkohol v Indonésii není plošně zakázaný, jak se někdy můžete dočíst. Jeho prodej a konzumace jsou regulované a pravidla se mohou lišit podle oblasti. Výraznou výjimkou je Aceh, kde platí přísnější islámské právo.
V turistických oblastech, hotelech, restauracích a barech alkohol běžně koupíte. Legální věk pro konzumaci alkoholu je 21 let.
Při příletu do Indonésie je pro cestující ve věku 21 let a více osvobozeno od cla a spotřební daně maximálně 1 litr alkoholických nápojů na osobu. Pokud přivezete více, nadlimitní množství může být zabaveno a zničeno.
Nenašli jste odpověď na svoji otázku?
Napište mi. Pokud to bude v mých silách, ráda pomůžu.
