Indonéština

Tohle je velmi častý nešvar mezi cizinci žijícími v Indonésii. Indonéština (bahasa Indonesia) bývá zkracována na „bahasa“: Učím se bahasu. / Jak se to řekne bahasou? / How did you learn bahasa?

Jenže je to špatně. Bahasa totiž v indonéštině znamená jednoduše „jazyk“. Samo o sobě tedy neoznačuje indonéštinu. Když někdo řekne „umím bahasu“, ve skutečnosti tím říká jen to, že umí nějaký jazyk.

Správně je říkat bahasa Indonesia nebo jednoduše indonéština. Přestože je označení bahasa mezi cizinci velmi rozšířené, mezi lidmi, kteří jazyk skutečně znají, bývá považováno za chybu. Pokud se jí vyhnete, uděláte lepší dojem než většina turistů i expatů.

Ne, ale jsou si velmi blízké. Oba jazyky mají společný původ a mluvčí si většinou dokážou porozumět, podobně jako Češi a Slováci. Liší se ale slovní zásobou (což je mimochodem častý námět internetových vtipů), výslovností i některými gramatickými jevy. Rozdíly jsou výraznější v hovorové řeči.

Spisovná indonéština se používá například v médiích, úředních dokumentech nebo učebnicích. V každodenním životě ale lidé často mluví uvolněněji – zkracují slova, používají regionální výrazy a přebírají slova z místních jazyků. Běžně se mění i tvary sloves. Proto, může být skutečná konverzace překvapením pro někoho, kdo zná jen učebnicovou indonéštinu (což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti). Platí to ale i obráceně – po pár letech používání hovorové indonéštiny je také docela obtížné „doučit“ se spisovnou formu.

Ano. Indonéština je společným jazykem celé země a domluvíte se s ní prakticky všude. Mnoho Indonésanů má ale jako mateřský jazyk některý z více než 700 místních jazyků – indonéštinu se děti často pořádně učí až ve škole. Právě místní jazyky pak ovlivňují jejich výslovnost i slovní zásobu, a tak se můžete setkat s odchylkami nebo regionálními výrazy.

Výjimkou mohou být některé velmi odlehlé oblasti, kde starší generace nemusí indonéštinu ovládat vůbec nebo jen omezeně. Takových míst ale postupně ubývá.

Především v Indonésii, ale díky podobnosti s malajštinou se ale částečně domluvíte také v Malajsii, Bruneji nebo Singapuru. Počítejte však s tím, že stejně jako u češtiny a slovenštiny existují rozdíly ve slovní zásobě i běžném používání jazyka.

Zajímavostí je, že indonéština se používá také ve Východním Timoru, kde patří mezi pracovní jazyky, a uslyšíte ji i na australském Vánočním ostrově.

Ve větších městech a turistických oblastech si často vystačíte s angličtinou. Mimo turistická centra už ale její znalost bývá výrazně slabší. I několik vět v indonéštině vám může výrazně usnadnit cestování a často otevře dveře k mnohem přátelštější komunikaci s místními. Indonésané navíc většinou ocení, když se cizinec snaží mluvit jejich řečí, a často to otevře dveře k novým přátelstvím i zážitkům.

Ano. Ve skutečnosti to může být v některých ohledech výhoda, protože nebudete mít tendenci přenášet do indonéštiny pravidla z jiných jazyků (často z angličtiny). Díky jednoduché základní gramatice bývají první pokroky poměrně rychlé. Mnoha studentům ale později dělá větší problém slovní zásoba než gramatika – některá slova se totiž hůře pamatují. Proto je při studiu nejdůležitější pravidelnost.

Záleží na tom, co si pod pojmem „domluvit se“ představujete. Na základní komunikaci při cestování stačí při pravidelném studiu často jen několik týdnů. Pokud ale chcete mluvit přirozeně a umět se domluvit i mimo běžné turistické situace, tak počítejte s delší cestou – stejně jako u každého jiného jazyka.

Ano, ale jejich výběr je omezený. Některé starší učebnice už navíc neodpovídají současné hovorové indonéštině. Pokud se chcete jazyk učit efektivně, vyplatí se kombinovat učebnici s poslechem rodilých mluvčích a sledováním videí. Pokud umíte anglicky, je lepší sáhnout po nějaké anglicky psané učebnici vydané v posledních letech.

Nicméně česky vyšly tyto učebnice:

• Indonéština / Zorica Dubovská, 1998
• Bahasa Indonesia. Učebnice indonéštiny. Indonesian language / Miroslav Oplt, 1960

Základní přehled gramatiky nabízí také Česko-indonéská konverzace Lingea, 2016.