-
Noční život v Kutě
Kuta, populární letovisko na západním pobřeží Bali, je dobře známá většině turistů, kteří na tento ostrov přijedou. Nabízí spoustu ubytování v různých cenových kategoriích, hezkou velkou pláž, spoustu obchodů a stánků, lekce surfingu a taky bouřlivý noční život.…
-
Občas chci být neviditelná
Když jsem se poprvé vrátila domů po měsíci v Indonésii, byla jsem hrozně smutná z toho, že jsem najednou jen jedna z davu, někdo, koho si náhodný kolemjdoucí na ulici ani nevšimne. V Indonésii je to úplně naopak, ale když…
-
Jak jsme psali test(y)
Po dvou měsících vyučování přišlo období čtvrtletních testů. Až do poslední chvíle jsme vůbec nevěděli, co se od nás bude očekávat, kdy se bude test konat a jak to vlastně všechno proběhne. O zkouškách s námi nikdo nemluvil,…
-
Moje první kebaya
O tom, že si chci koupit kebayu, jsem byla přesvědčená ještě před příjezdem do Indonésie. Jedná se o tradiční oděv, který můžeme vidět v celém souostroví, i když samozřejmě s mnoha rozdíly ve zdobení či střihu.
-
Knižní festival v Ubudu
Třetí říjnový víkend byl na Bali zasvěcen knihám, protože ve dnech 11. – 15. 10. se v Ubudu, kulturním centrem celého ostrova, konal Writer & Readers Festival (http://www.ubudwritersfestival.com/). Jedná se o velice kvalitní akci, jejíž úroveň se dá srovnávat s úrovní…
-
O úrovni výuky na Udayaně
Konečně jsem se odhodlala k tomu napsat také něco o výuce indonéštiny na UNUD. Možná už jen ten fakt, že jsem toho nebyla schopná dva měsíce, ukazuje, jaké mám asi ze svého studia pocity. Vlastně musím říct,…
-
Koupila jsem skútr
Konečně mám vlastní motorku a můžu si jezdit, kam jen chci. Je to super. Nemůžu si pomoct, ale to řízení mě na Indonésii prostě hrozně baví. A taky ty zácpy (macet), protože to je pak teprve zábava!…
-
Jak se mi tu žije
Čas mi tu utíká neuvěřitelnou rychlostí. Ani jsem se nenadála a už jsem tu víc jak měsíc. A tak jsem si řekla, že by nebylo vůbec na škodu napsat taky něco o našem česko-slovensko-polsko-maďarském soužití, o věcech, které mě…