Koupila jsem skútr

91

Konečně mám vlastní motorku a můžu si jezdit, kam jen chci. Je to super. Nemůžu si pomoct, ale to řízení mě na Indonésii prostě hrozně baví. A taky ty zácpy (macet), protože to je pak teprve zábava! Už máme koupené vlastní motorky.

Hned první týden jsme začali obcházet bazary a po pár dnech se nám podařilo jeden skútr vybrat (dohodla jsem se s jednou kamarádkou a zaplatili jsme ho napůl). Měly jsme radost, že máme konečně vlastní červené žihadlo. Jenže co čert nechtěl, zrovna ten náš se prostě musel pokazit. Respektive už pokažený byl, ale my, jako ženské to prostě nepoznaly. Už při převozu z bazaru domů se mi prostě vypnul motor a nešel znovu nastartovat. Po pár minutách zoufalství se to naštěstí podařilo, ale druhý den jsme skútr nenastartovali už vůbec.

Bylo nám řečeno, že je potřeba vyčistit karburátor, protože motorka dlouho stála. Další den k tomu ještě přibyla výměna akumulátoru a brzd. Po pár dnech dohadování (chtěly jsme totiž, aby nám tyto věci udělali v bazaru zdarma, nebo nám vrátili peníze) to dopadlo tak, že jsme si nechaly vyměnit obě věci, karburátor zůstal netknutý a ještě jsme si to samy zaplatily. Ať jsme se snažily dohadovat, jak jsme jen chtěly, prostě se nám skútr vrátit nepodařilo. Sice k nám domů několikrát přijel někdo, kdo zhodnotil stav “vozidla” a měl si ho i odvést, ale vždycky to stejně dopadlo tak, jako by tu nikdo nebyl.

No, motorka zůstala ve stavu, kdy startuje a brzdí, což je fajn. Sice s tím startováním to není zase tak žhavé, protože občas se ten motor jakoby zadrhává a nechce naskočit, Sandra už se s tím naučila pracovat.    Asi po týdnu společného ježdění jsme ale usoudily, že by bylo lepší, kdybychom každá měla vlastní skútr, protože je to mnohem pohodlnější a člověk nemusí být na nikoho vázaný. Takže jsme zajely do jednoho bazaru, který nám doporučil kamarád, a koupily úplně stejnou motorku (Yamaha Nuovo, rok výroby 2005, najetých asi 53 000 km), jen v modré barvě, za úplně stejnou cenu – 5,5 milionu rupií (necelých 11 000 korun).

Mírně zahýbá doleva, ale na to už jsem si po pár dnech zvykla, a trochu v ní chrčí, když přidávám plyn. I tak to byla ale dobrá koupě a já jen doufám, že mi alespoň pár měsíců vydrží bez jediné opravy. Musím ještě zajet vyměnit olej, k čemuž už se odhodlávám týden, a trochu dotáhnout brzdy. A pak už s ní budu jen a jen cestovat. 🙂