Jak si vzít Indonésana, 1. část: Běh po českých úřadech

279

Jelikož se moje svatba, a také odlet do Indonésie, blíží, bylo potřeba posledních pár týdnů věnovat běhání po úřadech. V tomto článku bych ráda pomohla všem, kteří se v budoucnosti také rozhodnou vzít si Indonésana či Indonésanku a budou se pravděpodobně stejně jako já snažit dopátrat aktuálních informací a pokynů.

Článek popisuje přípravu na svatbu v Indonésii. Pokud se chystáte vzít si svoji nastávající/svého nastávajícího v ČR, tento článek vám vaše otázky pravděpodobně nezodpoví. Hned na začátek bych doporučila zdroje, ze kterých jsem čerpala já. V prvním z nich se však jedná o poměrně zastaralé informace, zejména co se týče cen. I tak je ale hodně přínosný.

Tento článek jsem záměrně rozdělila na dvě části. První část je pro ty z vás, kteří se snaží dohledat přesné a aktuální informace a postupy, druhá část je spíše úsměvná.  

Jak postupovat

V první řadě budete potřebovat dva dokumenty – ověřenou kopii rodného listu a osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. Kopii rodného listu vám vystaví na magistrátu dle místa místa trvalého pobytu nebo místa narození (v Brně konkrétně na Úřadu městské části Brna – města, Brno – střed). Osvědčení o právní způsobilosti můžete dostat pouze na úřadě v místě vašeho trvalého pobytu (v mém případě tedy Úřad městské části Brna – Králova Pole). Za kopii rodného listu zaplatíte 100 Kč, za osvědčení 500 Kč.

Oba tyto dokumenty je potřeba ověřit na Zvláštní matrice (v Brně na Husove 3). Toto ověření je již zdarma.

Následně vezmete oba dokumenty a zajedete s nimi do Prahy na Ministerstvo zahraničních věcí na Hradčanském nám. 5 (více info zde). Tam proběhne tzv. vyšší ověření (legalizace). Ke každému z dokumentů musíte koupit jednu stokorunovou kolkovou známku.   Všechny tyto úkony se vyřizují na počkání.

S legalizovanými dokumenty pak musíte sehnat nějakého soudního překladatele, který vám dokumenty přeloží do indonéštiny. Pozor! Musí to být opravdu člověk s patřičným razítkem. Cena překladů se pohybuje okolo 1000 Kč za dokument. Bez váhání doporučuji využít služby Tomáše Petrů (web) – rozumné ceny, profesionalita a vstřícnost.

S přeloženými papíry už vám pak stačí zajít jen na indonéskou ambasádu v Praze a tam je nechat superlegalizovat. Vyhotovení trvá asi tři až čtyři pracovní dny a administrativní poplatek je aktuálně 300 Kč za rodný list a 500 Kč za osvědčení.

Dalším důležitým dokumentem, bez kterého se při sňatku neobejdete, je platné vízum a samozřejmě cestovní pas platný minimálně 6 měsíců od plánovaného návratu. I když Pavel Sýkora ve svém článku doporučuje vízum sociálně-kulturní, můžete požádat klidně i o klasické turistické na 60 dní. Obě tato víza mají stejný kód 211, a tak následně není problém s jejich prodloužením.

Pokud budete žádat o sociálně-kulturní vízum (neboli sosial-budaya), budete potřebovat: 

• vyplněnou žádost o vízum (ke stažení zde)
• zvací dopis v indonéštině/angličtině od sponzora
• kopie KTP či mezinárodního dokladu sponzora
• výpis ze sponzorova/vašeho bankovního účtu (doporučeno 2500 USD)
• platný cestovní pas
• kopii zpáteční letenky
• 1 pasová fotografie

Pokud zvolíte variantu turistického víza na 60 dní, místo zvacího dopisu je obvykle potřeba doložit itinerář cesty, což však v tomto případě nutné nebude, protože pravděpodobně ponesete na ambasádu žádost o vízum společně s dokumenty ke svatbě a bude tedy jasné, že nebudete cestovat. Vízum na 60 dní stojí aktuálně 1000 Kč.

Pavel Sýkora ve svém článku zmiňuje ještě potvrzení o náboženské příslušnosti, ale dle mého názoru je lepší tyto věci řešit až v Indonésii – samozřejmě za předpokladu, že se chystáte konvertovat. Pokud jste oba už před svatbou stejného vyznání, je samozřejmě logické nechat si dokument vyhotovit už v ČR. Pokud teprve proběhne konverze, je jednodušší udělat vše až na místě, protože v ČR musíte tento dokument znovu nechat projít tím šíleným legalizačním postupem.

Všechny tyto dokumenty poté sbalíte do jedné složky a odvezete do Indonésie, kde vám budou přidělávat starost znova až po svatbě. O tom ale až někdy jindy.   

Realita připomíná Indonésii

Ačkoli se tomu nechce věřit, výše popsaný postup je vlastně naprosto jednoduchý oproti tomu, jak se může situace během vašeho obíhání jednotlivých úřadů vybarvit. Proto v krátkosti zmíním můj případ. Když jsem přišla na matriku do centra Brna, bylo mi řečeno, že mi můžou vyhotovit kopii rodného listu, ale pro osvědčení si musím zpátky do Králova pole, tj. do naší městské části. Jela jsem tedy zpět, abych se dozvěděla, že paní v kanceláři, která má tyto věci na starosti, je zde vlastně jen jako záskok a nikdy tento úkon ještě neprováděla. Nejen, že jsme tiskly dokument asi šestkrát, protože jsem paní nebyla schopná vysvětlit, že indonéská adresa opravdu nevypadá jako naše česká, ale také mi po půl hodině ve stresu přiznala, že se bojí dokument podepsat. Vysvětlila mi, že následné ověření na zvláštní matrice a vyšší ověření na ministerstvu nechává podpisy zkontrolovat elektronicky, a pokud podpis neodpovídá vzorovému, pak je dokument neplatný a musí se postup opakovat.

Po dalších dvaceti minutách už jsem měla podepsáno a kromě dokumentu jsem v ruce držela také malý papírek s tel. číslem, na které se mám paní ozvat, až budu mít vše ověřené, aby byla klidná. Takže opravdu doporučuji řešit tyto věci s předstihem, abyste nad takovouto situací mohli mávnout rukou a přijít znova za týden, jakmile skončí dovolené. Paní úřednice na Zvláštní matrice si totiž nebyla podpisem úplně jistá, ale dokument schválila a varovala mě, že je možné, že mi ho v Praze neuznají.

Měla jsem nesmírnou radost, když v Praze nebyl vůbec žádný problém. Ale představa zbytečné cesty do hlavního města, ta by mi za to znova nestála.

Co dál?

Jak si vzít Indonésana, 2. část: Indonéské úřady před svatbou
Jak si vzít Indonésana, 3. část: Indonéská příprava na registraci sňatku v ČR
Jak si vzít Indonésana, 4. část: Registrace sňatku v ČR
Jak na KITAS: Roční povolení k pobytu v Indonésii