Co musíte vědět, než se vydáte do NTT

15,7K

V posledních letech se cestování do provincie Východní Nusa Tenggara, neboli Nusa Tenggara Timur (NTT) stává čím dál více populárním. Ostrovy východně od Bali a Lomboku lákají především baťůžkáře, ale sem tam se objeví také nějaká skupinka pod ochrannými křídly cestovní kanceláře. Pokud návštěvu této indonéské provincie zvažujete, rozhodně si nejdříve přečtěte tento článek.

Hned na úvod bych chtěla zdůraznit, že ostrovy Sumba a Flores byly první, které jsem kdy v Indonésii navštívila. Díky nim jsem se do této nádherné země zamilovala a dělala vše proto, abych se tam mohla znovu vrátit. Aktuálně žiju na Sumbě a kdybyste se mě zeptali, jestli tento ostrov “stojí za to”, bez váhání odpovím ano. Jenže protože mám zkušenosti z cestovního ruchu, a protože chci být fér, za to hlasité ano musím dodat ještě důrazné ale. A proč, to se dozvíte níže.

Pojďme se společně podívat na to, co byste měli vědět a posoudit předtím, než se k nám na východ vydáte. Podotýkám, že jednotlivé body jsou psány bez medových řečí, protože si myslím, že je důležité vědět, co vás čeká.

1. Vyšší ceny

Když turisté přijedou z Bali, často jim zůstává rozum stát. Někdy se dokonce neubrání pocitu, že je místní natahují a považují je za chodící bankomaty. Protože oproti Bali jsou ceny v NTT opravdu mnohem vyšší. Což na první pohled cizincům možná nedává smysl – vždyť je to třetí nejchudší provincie Indonésie.

Proto vás hned ujistím, že draho tu není jen pro vás, ale i pro místní. Zatímco na Bali se v malém warungu daleko od turistických míst najíte klidně i za 10.000 IDR (necelých 15 Kč), například u nás na Sumbě za stejné jídlo zaplatíte 25.000 IDR (36 Kč). Stejně tak je dražší veškeré zboží, zejména pak mimo Kupang, protože se musí dovážet z jiných ostrovů. Dokonce i internetové balíčky do mobilu jsou na Bali a Jávě výrazně výhodnější.

Co se týče turismu, důvodem vyšších cen je také fakt, že sem zavítá poměrně málo cestovatelů, a tak tu není dostatečná konkurence, která by tlačila ceny dolů. To se týká jak ubytování, tak i služeb. Zatímco na Bali se člověk kolikrát ani nemůže rozhodnout, které ubytování vybrat, tady u nás máte v některých lokalitách jen jednu či dvě možnosti. Na výběr je tu často mezi drahými rezorty a lokálním jednoduchým ubytováním, které ale odpovídá jednoduchému homestay s bazénem a snídaní na Bali.

Ze služeb dám příklad auta s řidičem. Na Bali zaplatíte kolem 600 – 750.000 IDR za den (podle typu výletu) a řidič většinou umí anglicky na komunikační úrovni, takže supluje průvodce. Oproti tomu v NTT se ceny pohybují kolem jednoho milionu rupií a s řidičem můžete komunikovat jen o velmi základních tématech.

Navíc se tu často nenabízí jen obyčejné auto s řidičem, ale kompletní balíčky, které zahrnují i vstupné, ubytování a stravu, takže je cena vypočítána na osobu, ne za celé auto. To je z toho důvodu, že většina turistů, kteří do oblasti zavítají, jsou Indonésané. A ti mají tento způsob raději, protože nemusí nic plánovat.

2. Nízká kvalita ubytování

U hotelů ještě chvíli zůstaneme. Ceny jsme si řekli, ale jak vlastně vypadá takový klasický homestay v NTT? Většinou je to jednoduchý nevelký pokoj s klasickou indonéskou koupelnou – buď se kyblíčkem poléváte vodou, která je napuštěná ve vykachličkované nádrži, nebo budete mít štěstí na jednoduchou sprchu se studenou vodou. Postel bývá obyčejná, mnohdy i docela tvrdá. Ve většině ubytování navíc nedostanete snídani a často chybí wi-fi.

Je potřeba říct, že například v Labuan Bajo na Floresu se za poslední roky situace velmi zlepšila, protože tam jezdí už poměrně hodně turistů. Nicméně, pokud budete chtít větší komfort, pak máte většinou na výběr i z luxusních rezortů, kde se budete cítit jako v pohádce. Bohužel se však ceny takových ubytování pohybují od milionu výš, někdy dokonce i v řádech několika milionů (tedy tisíců či deseti tisíců korun, viz Nihi Sumba či Boa Vida Rote).

Myslím si ale, že toto je jen otázka času. Čím větší zájem o naši provincii bude, tím více ubytování (různých typů a cenových kategorií) se tu bude objevovat.

3. Milí lidé, které ale nechcete naštvat

Jedna z věcí, které jsem si v NTT zamilovala, je povaha místních, kteří jsou neskutečně usměvaví, přátelští a ochotní pomoct za každé situace, za což ani nic neočekávají. Rádi vtipkují, dělají si legraci dokonce i sami ze sebe. Na druhou stranu jsou však poněkud výbušní a dokážou se naštvat (a je to o nich obecně známé). Drží se hesla co na srdci, to na jazyku.

Dokážou se hlasitě pohádat, což například u Javánců skoro nezažijete (ti mají totiž až “přehnaně” uctivou povahu a málokdy z nich vypozorujete, co si o vás opravdu myslí) a u Balijců jen velmi, velmi zřídka (ti už jsou sice trochu asertivnější, nicméně za ty roky moc dobře vědí, jak důležitý pro ně turismus je). A pro zajímavost – sprostá slova, která v NTT slýchám často i od dětí, nemůžu jinde v Indonésii použít, protože bych se musela stydět. 🙂

Abyste mi dobře rozuměli – místní jsou tu úžasní a přijde mi, že nám, Čechům, jsou v tomto ohledu i bližší. Nicméně pokud sem přijedete z Jávy, Bali či Lomboku, budete pravděpodobně zaskočeni. Základem však je nedostat se zbytečně do konfliktu.

4. Velká sucha

Tento bod nelze vztáhnout na celou provincii. V horách prší obecně více, takže některé části Floresu nebo třeba naše Západní a Jihozápadní Sumba zůstávají krásně zelené i v období sucha. Nicméně spousta oblastí má problémy s nedostatkem srážek. Patří mezi ně Labuan Bajo na Floresu, Východní Sumba, ostrov Lembata, regentství Belu na Timoru, okres Amanuban Tengah na Timoru nebo třeba ostrov Sabu.

Letní měsíce tu proto bývají velmi vyprahlé a příroda hraje hnědými odstíny. Na druhou stranu, myslím si, že i tyto suché oblasti mají své kouzlo a třeba k nám na Východní Sumbu přijíždí spousta indonéských turistů, aby viděli “indonéskou savanu”. Aspoň máte jistotu, že vám při cestování nebude pršet.

5. Angličtina mnohdy nestačí

Tento bod už jsem zmínila výše. Tím, že se v NTT turismus teprve rozvíjí, v mnoha oblastech je těžké domluvit se anglicky. Ať už v ubytování, v tradičních vesnicích nebo s pronajatým řidičem. Proto vždy doporučuju zainvestovat a vzít si kromě řidiče také lokálního průvodce, kterých už je tu poměrně hodně a kromě angličtiny na komunikační úrovni se od nich dozvíte i spoustu zajímavostí o místní kultuře. Navíc se s nimi vyhnete nepochopení, viz bod 3. A dostanete se blíže k místním lidem.

6. Pozoruhodná kultura, která nám však někdy může dělat problém

S lokálním průvodcem se můžete elegantně vyhnout některým zvykům a tradicím, které jsou v NTT zcela běžné a většinou jsou vyžadovány i od turistů. Opět je to proto, že místní nemají o naší kultuře dostatečné povědomí a mnohdy jim nedochází, že my na tyto věci nejsme zvyklí.

A tak se vám může stát, že před vás v tradiční vesnici položí náčelník misku s betelovými oříšky a bude čekat, že začnete žvýkat. A nebo vás milá paní z ubytování pozve na zítřejší tradiční pohřeb, který byste rádi viděli, ale vůbec nevíte, jak se tam chovat, jak se obléknout a jestli například smíte fotit.

S pohřby je to u nás na Sumbě ještě trochu větší výzva. Jak možná víte z mých předchozích článků, součástí sumbánských pohřbů jsou poměrně drastické porážky buvolů a dalších zvířat. Z mé zkušenosti je to jedna z věcí, které chce spousta cizinců vidět, ale když tam potom stojí a pozorují, jak z krku buvola srší krev, mají tendenci místo co nejrychleji opustit. A to je pochopitelné. Jen místní to kolikrát nechápou.

Připravte se také na to, že tu mnoho lidí jí psy. Vám se na stůl pravděpodobně nedostane (a kdyby náhodou ano, určitě se o tom dozvíte předem, protože místní jsou zvyklí na náboženskou rozmanitost a vědí, že ne každý může psa sníst). Ale je možné, že se nachomýtnete na nějaké společenské akci, kde se taková večeře bude připravovat.

Jako další příklad mě napadá i poměrně vysoká chudoba, která v některých částech provincie je. Tím, že přijedete, můžete pomoci místní ekonomice. Ale z vlastní zkušenosti vím, že první pohled na to, jakým způsobem lidé na vesnicích žijí, je velmi silný zážitek, na který je lepší být připraven.

7. Překrásné pláže, ale ne vždy vhodné ke koupání

Východní Nusa Tenggara má nádherné pláže, které jí může Bali jen tiše závidět. Naskytnou se vám tu pohledy na úžasné bílé pláže, na kterých nepotkáte jediného člověka. Na druhou stranu však mnohdy nejsou vhodné ke koupání, ať už kvůli velkým vlnám nebo třeba špatnému přístupu. Pokud jste koupací, pak je určitě vhodné rozplánovat si předem, na kterých místech strávíte více času, a které pláže navštívíte jen pro jejich krásu a atmosféru.

8. Bikiny?

Ačkoli většina obyvatel NTT vyznává křesťanství, ve stylu oblékání jsou docela umírnění a na náš západní styl nejsou mnohdy zvyklí. Když pomineme Labuan Bajo, Rote a soukromé pláže u rezortů, připravte se na to, že pohled na bělošku v bikinách rozpoutá docela rozruch a přivede pozornost všech lidí (nejen mužů) v okolí. Bikiny nejsou prohřešek, rozhodně je tu můžete nosit, ale počítejte s tím, že se to pravděpodobně neobejde bez žádosti o fotku nebo nejrůznějších komentářů.

Stejně tak je dobré zvážit oblečení pro cestování. NTT není Bali, kde se ženy fotí na turistických místech v titěrných módních kouscích odhalující břicho, polovinu hýždí nebo dekolt. Pro vzájemný respekt a klidné cestování je vhodné volit oblečení, ve kterém se vám bude pohodlně cestovat a které nebude budit přílišnou pozornost.

9. Alkohol

Abyste nebyli překvapení – v této provincii se opravdu hodně pije. V porovnání s Jávou či Sumatrou, kde máte mnohdy vůbec problém nějaký alkohol sehnat, narazíte v NTT na spoustu mužů, kteří se budou opilí vracet domů na motorce nebo se svými kamarády zpívat u krajnice s panákem místní pálenky v ruce. Je i docela možné, že vás budou chtít zapojit a budou zvědaví, co na jejich oblíbené moke, sopi nebo peci řeknete.

Myslím si, že je skvělé mít možnost zažít pravé “NTT karaoke”. Pokud však nejste příznivci alkoholu, tak se připravte na to, že pravděpodobně budete několikrát nějaké ty ochutnávky místních pálenek odmítat.

10. Dlouhé přesuny

Nakonec se vrátím k bodu 1. V této části souostroví je neskutečně mnoho zajímavých a nádherných míst, které prostě musíte navštívit. Jenže logicky nejsou všechny u sebe. Zatímco na Bali se můžete ubytovat na jednom místě a vyjíždět na celodenní výlety, na Floresu, Timoru a Sumbě budete prostě muset počítat s častými přesuny a střídáním ubytování. Na mapě to občas vypadá, že se všude dostanete rychle, ale ve skutečnosti vám přesuny zaberou poměrně hodně času. Pro představu, například cesta z Waingapu do Waikabubak (130 km) ve skutečnosti autem trvá přibližně čtyři hodiny.

Mimo hlavní silnice je mnohdy ještě nedostatečná infrastruktura, takže na některé vodopády nebo pláže se prostě budete drkotat po kamenité cestě, a tak za den nestihnete navštívit tolik míst, kolik si původně (bez znalosti místního prostředí) plánujete.

Skútr je zde často nešťastným, nebo dokonce nesmyslným, řešením. Nehledě na to, že půjčovny také nejsou úplně všude. Skvělou volbou jsou autobusy, se kterými ušetříte a zároveň se dostanete blíže k místním, ale počítejte s tím, že často nemají žádný řád (jedou prostě tehdy, kdy jsou plné) a často zastavují.

A v neposlední řadě musíte většinou kvůli času počítat s lokálními přelety. Ty jsou mnohdy tou nejlepší volbou (jeden příklad za všechny – když budete chtít navštívit Kelimutu a pak jet na Komodo, můžete buď z Ende přeletět do Labuan Bajo, nebo můžete ujet necelých 400 km po zemi). Už je jen na vás a vašich časových možnostech, co si vyberete.

Závěrem

Na závěr bych chtěla říct, že i přes “negativa”, která v tomto článku padla, návštěvy Východní Nusa Tenggary nebudete litovat. Přírodu, lidi a kulturu si tady zamilujete. Bude vás fascinovat a budete se sem chtít znovu vrátit. Tím jsem si jistá. Indonéský prezident v posledních letech soustředí svůj zájem právě do této provincie a je vidět, že některé oblasti hodně pokročily a lákají spousty turistů (údajně by se z těchto ostrovů mohlo stát “nové Bali”). Proto si myslím, že právě teď je nejvhodnější doba, kdy NTT navštívit. Protože ho zažijete opravdové, se všemi svými krásami i nedostatky. Je však dobré přijet jako baťůžkář, mít dostatek času a v ruce držet dobře připravený plán.