Nikolas O tom, že si chci koupit kebayu, jsem byla přesvědčená ještě před příjezdem do Indonésie. Jedná se o tradiční oděv, který můžeme vidět v celém souostroví, i když samozřejmě s mnoha rozdíly ve zdobení či střihu.
Nejčastěji se můžeme setkat s levnější alternativou této blůzy, jejíž cena se tady na Bali pohybuje okolo 200 – 450.000 Rp. (360 – 800 Kč). Samozřejmě se dá sehnat i levnější, za poloviční cenu (na trhu), ale většinou tomu taky odpovídá kvalita. Tato varianta je většinou ze syntetických látek, což není moc příjemné na nošení, ale najdeme taky bavlněné, s krátkým či dlouhým rukávem. Většinou je neprůhledná a vyšívaná. Někdy jsou na ní také kamínky či korálky. Tento typ ženy většinou nosí denně na hinduistické obřady.
Studentkou na Bali
Tento článek jsem psala v době, kdy jsem studovala v rámci stipendijního programu Darmasiswa v Denpasaru na Bali. Kompletní seznam článků z tohoto období najdete pod tímto odkazem.
A pak tu máme dražší, ale o to krásnější variantu. Opět může být s krátkým i dlouhým rukávem, ale většinou je z velké části průhledná. Zdobí ji barevné kamínky a je taky pěkně těžká. Nosí se pod ni klasický korzet, nebo jednoduché tílko. Většinou je šitá přesně na tělo a její délka je do půlky stehen. Zapíná se na knoflíčky (ostatně stejně jako levnější kebaya). Je to něco moc krásného, ale pro nás Evropany něco možná trochu kýčovitého.
Ke kebayi se nosí sarong, který se omotává kolem pasu. U dražších typů se dá sehnat také sukně, která úlohu sarongu nahrazuje. Ta už je na zapínání, a tak se nemusíte bát, že vám spadne (což u sarongu já se bojím asi pořád).
A poslední důležitou součástí tohoto oděvu je selendang – opasek. U levnějších typů je to často jen obyčejný barevný pruh látky, který se zaváže na uzel či mašli. U dražších to může být i prošívaný opasek, který se zezadu připíná spínacími špendlíky (a věřte, že je docela náročné ustrojit se takhle sama).
Já jsem si koupila dražší variantu, protože jsem si chtěla tuto kebayu vzít na důležitou akci, na kterou by se levnější typ nehodil. Dobré je, že už jsem mohla tento oděv koupit jako komplet – kebayu, k ní ve stejné barvě i sarong/sukni a selendang. Za tento komplet jsem zaplatila 900.000 Rp. (asi 1600 Kč), což není zrovna málo, ale za plesové šaty v Česku dáte možná dvojnásobek. Navíc tohle je opravdu krásná práce, kvalitní.
K tomu jsem zdarma dostala jako pozornost prsten a mohla jsem si přikoupit ještě mnoho dalších doplňků, což už jsem ale nechtěla, protože pro mě už je tento oděv i tak dost kýčovitý.
Nakonec jsem si zašla ještě do obchodu s botami a koupila si za 100.000 Rp. (180 Kč) červené střevíčky. Ke kebayi se totiž většinou nosí výrazné třpytivé boty jako pro panenky. Já, s velikostí nohy 40, mám ale trochu problém sehnat tady vůbec nějaké, protože většina zboží je jako pro Popelku.
P.S. Prosím, neřešte, jak na té fotce vypadám, zrovna jsem se vrátila z celodenního válení na pláži.
11 comments
Moc ti to sluší 🙂 Úplná domorodkyně.
Na té první fotce jsi která?
Je to hezké, jen mě teda napadlo, jak se pod to nosí spodní prádlo? Když je to průsvitné. S českýma plesovkama se to moc měřit nemůže, zmačkaný hadr z nekvalitní látky za trojnásobnou cenu a to ještě za půjčení na jeden večer… :-/ Tohle je evidentně nádherná práce a kýčovité mi to až tak nepřijde.
Všechno nejlepší, hodně zážitků, málo problémů a vzhledem k tomu, kde se nacházíš – hlavně zdraví 🙂
Vypadáš jako dcera nějakého šejka. Nedivím se, že na té párty se po Tobě všichni ohlíželi :)-
Děkuju za přání! 🙂 Zrovna to oslavujeme s kamarádkou, která za mnou přijela z Jávy – koupily jsme si terang bulan (místní sladkou specialitu, kterou naprosto miluju) a popíjíme semarangský alkoholický nápoj. 🙂
Nosí se pod to korzet nebo tričko na ramínka. Samotná podprsenka by asi nepřicházela v úvahu (já měla ale zrovna tričko v laundry, a tak mám fotku bez něj).
Jé, tys to napsala, omlouvám se. Mně to bylo divné, že v tamních krajích by asi koukající podprsenka neprošla tak, jako u nás a přemýšlela jsem, jak se to řeší, jestli je třeba nutno vyrazit bez ní. No, je nádherná (je ten název kebaya ženského rodu, doufám). 🙂 A hlavně mě fascinuje, že je na tom vidět kvalita provedení. Už od pohledu je kvalitní materiál rozdíl, ty korálky jsou ruční práce? Pokud ano, tak mi ta cena přijde naopak ještě mírná.
Já doufám, že kebaya je ženského rodu, sama to tak říkám. 🙂 Myslím, že je to ruční práce, taky proto byla tak drahá (a to jsem si místo ní mohla koupit surf…). Chápu, že to je pro nás Evropany docela levné, ale když jsem se tady po kebayi sháněla a vybírala, tak tahle byla mnohonásobně dražší než obyčejné kebaye jako na prvních obrázcích.
To je nádhera, moc ti to sluší.
kebaya sa to vola vseobecne tie saty? alb len pre zeny? my sme boli na bali na vianoce a taketo krasne saticky sme mali obaja ja aj moj priatel, ako sa to nazyva pre muza ? dakujem
Kebaya je jen ta samotná halenka. Spodní díl (v mém případě sukně) je sarong, opasku se říká slendang. Název pro celý oděv není. Stejně tak u mužů – safari (košile), sarong, kencrik (látka, která je ještě přes sarong) a udeng (čepička).