Nikolas Na západním pobřeží Bali, v regentství Jembrana, leží město Negara, které většina cizinců pouze projíždí při cestě na Jávu. Tato oblast je turismem téměř nedotčená. V okolí funguje několik hotelů, které se nacházejí převážně na pobřeží a lákají nadšené surfaře na dobré vlny. Místní, většina z nich s javánskými kořeny, tu na turisty nejsou moc zvyklí. Jsou vstřícní a uvolnění. Rádi si užívají, milují hazardní hry a soutěživost mají v povaze. Proto není divu, že se tato oblast stala známou hlavně díky tradici zvané makepung. Tradici, kterou místní žijí a která některým turistům naopak spíš láme srdce.
Za městem, kdesi u rýžovišť, je už brzy ráno slyšet dusot kopyt a směrem k příjezdové cestě se valí oblaka prachu. Ačkoli by bylo téměř nemožné najít tuto lokalitu bez pomoci místních, je tu tolik diváků, že není ani kde zaparkovat motorku. Rýžová pole se změnila v závodiště. Několik prodavačů tu nabízí občerstvení a všudypřítomný zvířecí trus proměnil zemi v nebezpečné minové pole. Ano, takhle přesně poznáte místo, kde se konají buvolí závody.
Makepung je oblíbená kulturní akce, která se koná vždy během období sucha (přibližně od června do listopadu) a je označována za grand prix celého regentství. Řekla bych, že tak, jako Zlín žije Barum Rally, žije Negara těmito závody.
Turisty tento typ zábavy příliš neláká. Hlavním důvodem je způsob, jakým se soutěžící chovají ke zvířatům, protože naše evropské myšlení na otázku zacházení se zvířaty pohlíží dost odlišným způsobem. Nicméně, je to místní tradice, a pokud chce člověk poznat Bali i z jiného pohledu, pak se musí své evropské myšlení pokusit potlačit – stejně jako u kohoutích zápasů či tradičních pohřbech na Sulawesi či na Sumbě.
Velmi důležitá událost
Na startu je připravený mladík, který se účastní už několik let za sebou. Má zapřažené dva krásně nazdobené statné buvoly, kteří nervózně přešlapují vysušenou půdu. Jsou opravdu pěkní. Při této soutěži se totiž nehodnotí jen rychlost, ale také nápaditost a celkový vzhled spřežení. Když zazní signál, mladík je pobídne, aby se rozeběhli. Jednou rukou se přidržuje dřevěného, taky krásně ozdobeného, vozíku, a druhou ruku zvedá nad sebe, napřáhne se a ostnatým obuškem bije střídavě oba své zvířecí parťáky do zad. Ti zrychlují. Na neupravené prašné cestě se zdá, že se ten vozík musí snad každou chvíli rozpadnout. Ale kupodivu drží.
Makepung znamená “dovádění” a tyto závody byly původně jen zábavou zemědělců, kteří potřebovali zorat rýžová pole. Tehdy se ještě na buvolích přímo jezdilo a až později byl přidán vozík. Jelikož hlavním požadavkem je rychlost, v sedmdesátých letech, kdy se objevily první oficiální závody, se začalo využívat dvou buvolů najednou. Jedná se o důležitou tradici, na kterou jsou místní opravdu hrdí. V roce 1984 vznikl stejnojmenný tanec, který simuluje jízdu na buvolech. Účastní se ho sedm až devět osob a hudbu vytváří bambusový orchestr zvaný jegog, který je také původem z této oblasti.
Pro soutěž jsou vybírány ty nejlepší kusy zvířat. Vhodný buvol musí být v dobré kondici a také dobře vypadat. Nehodnotí se totiž pouze rychlost, ale i nápaditost – rohy zvířat jsou nazdobené a vozík pomalovaný všemi možnými barvami. Pár dnů před konáním dal svým buvolům tento soutěživý mladík pečlivě připravenou bylinnou směs, která by jim měla dodat energii a sílu. Před samotným závodem pak provedl speciální rituál, aby měl štěstí.
Trasa, která se jede, měří necelé dva kilometry a má tvar písmene U. Mladíka pomalu začíná dohánět druhý závodník, který vystartoval o něco později. Cílem není dorazit do cíle za nejkratší čas, ale udržet si odstup od ostatních závodníků minimálně deset metrů. Bohužel, rituál asi nezabral a mladík doráží do cíle v těsném závěsu svého protivníka. Šance na výhru mu tak mizí.
Výhra za cenu výprasku
V této fázi závodů už přivírám oči. Tohle není nic pro milovníky zvířat. Buvoli, kteří dorazili do cíle, jsou dobití do krve. Místní však tvrdí, že jejich kůže je tvrdá a rány obuškem skoro nebolí. Na jejich zhojení se používají osvědčené bylinky. Jenže – to zvíře by možná mluvilo jinak.
Mladík, který prohrál, se ale usmívá. Není všem dnům konec – je mnoho příležitostí, kde si zase zazávodit. Ať už Bupati Cup nebo třeba Jembrana Cup – během letních měsíců se koná jedna soutěž za druhou.
Závodníci jsou rozděleni do dvou týmů a reprezentují tak dvě oblasti, které odděluje městem protékající řeka. Ti ze západní části, Ijogading Barat, mají na spřežení vztyčenou zelenou vlajku. Ti východní, Ijogading Timur, pak zase červenou. Ale dělení je zde spíše symbolické, celá soutěž probíhá v přátelském duchu – ostatně tak je tomu v Indonésii snad všude.
Makepung není jediný závod tohoto typu v Indonésii. Známější je tradice na ostrově Madura, který se nachází u města Surabaya na východní Jávě. Nazývá se karapan sapi a na první pohled se od této balijské “verze” neliší. Je také více navštěvovaná lokálními i zahraničními turisty. Při karapan sapi se však využívá převážně krav, zatímco na Bali se jedná pouze o buvoly. Obyvatelé na Maduře jsou totiž z drtivé většiny muslimové, zatímco na Bali převládá hinduismus a kráva je tedy brána za posvátné zvíře, protože je dopravním prostředkem hinduistického boha Šivy.
Asi po hodině z akce odcházím. Na trať se sice ještě nedostali všichni závodníci, ale pro mě už to bylo dostačující. Jsem ráda, že jsem měla příležitost takhle důležitou a oblíbenou událost vidět. Místní věří, že v následujících letech se jim podaří přilákat více turistů, ať už místních nebo i zahraničních. Díky tomu si dnes může tuto jízdu vyzkoušet úplně každý, čehož využívají například někteří podnikatelé z Jávy a pár místních cestovních kanceláří.
Závody se konají vždy v neděli dopoledne a lokalita se střídá. Pokud zrovna není sezóna a je hezké počasí, můžete tu narazit alespoň na tréninky, které se ale od samotných závodů moc neliší. Pro slabší povahy bych ale návštěvu tréninkového místa moc nedoporučovala, jelikož zvířata nejsou ještě sžitá se spřežením a často zmatkují, což kolikrát znamená, že se vozík převrátí nebo skončí v příkopu, který odděluje cestičku od rýžových polí. Při závodu už trasu projede hladce většina z nich.
Pokud jste na Bali a máte zájem vidět makepung na vlastní oči, nebo se chcete dozvědět více, napište mi na email, ráda vám poradím.
Ahoj měla bych na tebe pár dotazů, ale nejde mi najít tvůj…