Nikolas 
Na úvod je třeba říct pár slov právě o Sumbě. Tento indonéský ostrov patří do provincie Nusa Tenggara, čímž se dostává mimo turisticky vytížené oblasti, jakými jsou například Bali, Jáva či Sulawesi. A je to dobře, protože lidé si zde stále střeží svoji kulturu a většina z nich říká, že křesťanem je jen na občance (a to doslova, neboť každý má v této zemi uvedeno svoje náboženství hned vedle jména a data narození). I když zde převládají protestanti, pro místní hraje jejich animistická víra, marapu, důležitou roli. A právě součástí těchto náboženských představ je i festival pasola, který je součástí celé řady obřadů konaných v oblasti západní Sumby.
Symbolika boje mezi regiony
Legenda
Kdysi ve vesnici Waiwuang (dnešní Wonokaka) žili tři bratři, kteří byli zároveň vůdci vesnice. Jeden z nich, Umbu Dula, se jednou rozhodl, že pojedou na východ hledat rýži. Ve vesnice ale nic nepřiznal a zalhal, že pojedou na pár dní rybařit. Když se po nějaké době nevraceli zpátky, vesničané si mysleli, že se nejspíš na moři utopili. Tak všem bratrům vystrojili pohřeb. Umbu Dula po sobě ale zanechal manželku Rabu Kaba, která byla velice krásná. A ta se zrovna v této době seznámila s Tedem Gaiparonem, mužem ze sousední vesnice Kodi. Zamilovali se do sebe, ale protože byla jejich láska podle místních zvyklostí zakázána, utekli spolu do jeho rodné vesnice, kde začali nový život. Mezitím se ale zpět do Waiwuang vrátili všichni tři bratři. Vesničané byli překvapení, a když se Umbu Dula ptal, kde je jeho manželka, vymysleli si, že ji jistý muž z vesnice Kodi unesl. Naštvaný Umbu Dula se hned do Kodi vydal a s ním i pár vesničanů. Když však přišel k úpatí sopky a uviděl, jak je jeho manželka se svým novým mužem spokojená, prohlásil, že je čestný muž a Rabu Kaba nebude chtít zpět, pokud mu její nový manžel zaplatí to, co on za ni musel dát, když si ji bral. Teda Gaiparona souhlasil a v Kodi se pak slavila velká svatba. Lidé z vesnice Waiwuang byli docela smutní, že ztratili krásnou ženu, a tak v rámci festivalu sklizně začali slavit Pasolu, která má symbolizovat soupeření mezi oběma regiony a symbolicky udržovat mír.
Průběh rituálu a jak ho viděla já
Další částí festivalu je čtení ze srdce kuřete. Rato z obou vesnic musí vzít kuře, které nesmí být z trhu, ale zvoleného domu. Na jeho výběru se dohodnou společně na schůzce, která se koná ještě před zahájením rituálu. Kuře se poté zabije, vyjme se jeho srdce, rozřízne se a následně se z něj čte budoucnost. Nemám bohužel žádné konkrétnější informace, protože při mém “štěstí” se (pravděpodobně kvůli nepřítomnosti nyale) čtení nekonalo.
Poté už se vážení členové vesnice, zápasníci a publikum přesunou od pláže na volné prostranství mezi vesnicemi a zápas může začít. O jeho zahájení se postarají rato, kteří pronesou slavnostní řeč v lokálním jazyce. Ve Wanokaka se koná ještě jedno malé utkání přímo na pobřeží, ale nemá prý takovou váhu jako následující boj. Zápas spočívá v tom, že muži ze dvou znepřátelených kmenů střídavě vyjíždějí na koni k protivníkům a snaží se některého z nich udeřit oštěpem. Dříve šlo o opravdové krveprolití, ale před několika lety vláda zakázala ostré hroty, a tak se dnes už mnoho úrazů nestává. I přes to ale může být nebezpečné sledovat boj z blízka, protože jezdci často pod vlivem adrenalinu sahají také po kamenech.
Jezdci se chrání tradiční tkanou látkou zvanou ikat, kterou si omotávají kolem břicha. Jinak ale není oblečení nijak pevně stanoveno, jen snad kapota, tradiční pokrývka hlavy, a parang, nůž se zdobením z buvolích kostí.
2 comments
Parádní článek, vždy se tu něco nového dozvím.
Měl jsem dnes perný den a čtení ve mně uvolnilo víru, že bude lépe.