-
Jak se žije na Bali, 3. část: Práce, škola a víza
Předposlední článek věnovaný životu na Bali se bude věnovat otázce zaměstnání a možnosti studia. V neposlední řadě také vízům. V předchozích částech si můžete přečíst o ubytování, jídle a dopravě a také o indonéštině, balijštině, místních obyvatelích a cestování po ostrově.
-
Jak se žije na Bali, 2. část: Jazyk, lidé a cestování
V první části článku jsem se rozepsala o ubytování, jídle a dopravě. Pověděli jsme si i něco o tom, co vás čeká při příjezdu a také pár slov obecně o Indonésii, protože mnoho lidí, kteří se začnou o Bali poprvé zajímat, netuší, že…
-
Jak se žije na Bali, 1. část: Ubytování, jídlo a doprava
Napsala jsem už mnoho článků o cestování po Indonésii, o svých zkušenostech, o zvycích, jídle… Také jsem psala o tom, jaké to je v Indonésii studovat. Ale ještě jsem se pořádně nikdy nerozepsala o tak základním tématu, jako je samotný život na…
-
Babi guling – balijská vepřová specialita
Zatímco většina Indonésanů vepřovým masem pohrdne, asi nejznámější balijskou specialitou je babi guling, prasátko na rožni. Bali je hinduistickým ostrovem, a tak jim nic nebrání v tom, aby si dopřáli “balijské zabíjačky”.
-
Omed-omedan: Výjimečný rituál plný polibků
Událost, která se koná pouze na Bali, pouze v jednom městě, pouze v jedné jeho části a pouze jeden den v roce. Omed-omedan. Čas, kdy mládež zahodí zábrany, rodiče přivřou obě oči a ulicí se šíří polibky a objetí.
-
Zatmění Slunce: Když v Indonésii zmizí den 2/2
V prvním článku na téma zatmění Slunce jsem se věnovala Bali a hinduistické mytologii. Mohli jste si přečíst mýtus o obrovi, který chtěl spolknout bohyni Měsíce a boha Slunce. Dnes se zaměřím na muslimskou část obyvatelstva, která také…
-
Zatmění slunce: Když v Indonésii zmizí den 1/2
Ve středu devátého března bylo možné spatřit v Indonésii totální zatmění slunce. Je to prý jev, který se na jednom místě objeví každých tři sta padesát let. Indonésie je ovšem obrovská země, a tak ne všude bylo…
-
Z Denpasaru do Jakarty stopem
Pět dní, víc než tisíc dvě stě kilometrů, sedm dopravních prostředků a útrata za ubytování, jídlo a transport necelých sto korun. Někteří z vás možná sledovali mou cestu na Facebooku, pro ty ostatní přináším pohodové, mírně dobrodružné čtení.