0 komentář 3 min. čtení
Jednou z našich zastávek při stopování po Jávě byly kopce nad Ambarawou, do které jsme se původně vydali jen kvůli muzeu železniční dopravy, ve kterém však právě probíhá rekonstrukce, a tak jsme se dovnitř nedostali. Greg byl docela naštvaný, protože vlaky jsou jeho srdcová záležitost, ale myslím si, že když jsme vyjeli nahoru směrem je Gedong Songo, nálada se mu alespoň trochu zlepšila.

Jednalo se opět o tradiční obyek wisata, tedy místo, kde je hodně lokálních turistů, naháněči s různými atrakcemi typu „projížďka na koni za padesát tisíc rupií“. V kopci se zde nachází devět hinduistických svatyní (proto také název Gedong Songo – songo znamená javánsky číslo devět, gedong je budova), které pocházejí z osmého a devátého století, kdy se na Jávě rozpínala královská říše Mataram. Překvapilo nás, že vstupné pro bule bylo asi právě těch zmíněných padesát tisíc, což je na takového místo strašně moc. Nějaký vysoký počet bělochů tu stejně nebyl. My jsme naštěstí využili našeho KITASu a dostali lokální cenu. Po pravdě, za tak draho bych tam stejně nešla, protože i když to bylo moc příjemné místo, nejednalo se o nic jedinečného.

Chrámy jsou od sebe v stametrových vzdálenostech, a tak se nejedná o žádný treking, ale příjemnou procházku. My jsme na místo dorazili pozdě odpoledne, a tak tu bylo i příjemné ovzduší a nesvítilo na nás slunce. Musím říct, že kdybych byla v Indonésii poprvé a vydala se hned na toto místo, asi bych byla opravdu nadšená. Chrámy mají jistou atmosféru, ale na druhou stranu jsou tak maličké, že po úchvatném Prambananu u Yogyakarty už mě nechávaly chladnou.

Mnohem hezčí než samotné památky jsou tu výhledy. Kolem dokola se naskýtají pohledy na rozprostírající se planinu centrální Jávy společně s několika vyčuhujícími sopkami, mezi nimiž je i nelítostná Merapi. V jednom místě je zde také možné se koupat v sirných pramenech, ale jelikož se za to musí platit zvlášť a my na Bali máme takových termálek spousty, rozhodli jsme se tuto aktivitu vynechat. Místo toho jsme u jednoho z chrámů zůstali až do západu slunce a po tmě se pak vrátili zpět k motorce.

Okomentovat

*Odesláním komentáře souhlasíte se zpracováním osobních údajů. Email slouží pouze k identifikaci, nebudou vám odesílány žádné emaily.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Aktuálně na Facebooku

Poslední komentáře

  • Mája

    Mě se líbilo na Weh v Aceh. 😸 Díky za tipy, Nikol!…

  • Nikolas

    Děkuju za podporu a přeju krásnou dovolenou! :-)

  • Jaroslav Tatíček

    Ahoj Nikol, jmenuji se Jaroslav a od 27.2.2023 do 19.3.2023 se budu…

  • Nikol Šenkyříková

    Ahoj, s touto aplikací nemám zkušenosti, ale v blízké budoucnosti mám v…

  • Mája

    Ahoj, díky za super článek. To se spisovnou Indonéštinou jsem přesně ne-chtěla…

Nenechte si ujít nové články a přihlaste se k odběru!
Skvělé! Přihlásili jste se k odběru novinek! Děkuji za zájem. :-) Ale ne, něco se pokazilo... Zkuste to znovu.

Nejobsáhlejší český blog o Indonésii. Už deset let psaný s láskou nejen k této nádherné zemi, ale také k cestování, kultuře a historii.

©2013-2023 NikolasCestuje – Všechna práva vyhrazena.