Osm tipů, jak si dobře vybrat průvodce

228

Tentokrát článek trochu jiného ražení, ale o důležitém tématu. Rozhodla jsem se sepsat pár rad pro všechny, kteří se chystají do Indonésie (ale čistě vzato i do jakékoli jiné země) na vlastní pěst, ale rádi by využili služeb lokálního průvodce. Protože není guide jako guide a je důležité vědět, jak vybrat toho správného. Nejsou to žádné oficiální či často omílané rady, jen mé postřehy z vlastních zkušeností. Snad se budou hodit.

Prosím, berte všechny tyto body pouze jako doporučení. Je to každého věc, do čích rukou se svěří a za jaké peníze. Také bych chtěla zdůraznit, že mít lokálního průvodce je mnohdy lepší než cizince, ale je potřeba si právě pořádně vybrat. Indonésani jsou věčně vysmátí a vykouzlí vám úsměv na tváři. V lokálním průvodci najdete často dobrého společníka. Hodí se především v oblastech, kam turisti moc často nejezdí, protože se vám může naskytnout možnost dostat se do místní rodiny, zkusit si nějaké tradiční činnosti, nebo se podívat na hůře dostupná místa.

1. Vědět, co chceme a stát si za tím

Tento bod se zdá naprosto samozřejmý, ale i sama za sebe musím říct, že se mi párkrát taky stalo, když jsem potřebovala sehnat průvodce, že jsem vlastně nedokázala odpovědět na jednu z prvních jeho otázek: A co přesně chceš? Jistě, chci cestovat a chci vidět krásná místa. Ale: jak, kam, co, mám představu o ceně? Každý máme už nějaký ten plán, pokud se chystáme navštívit cizí zemi, ale může se taky stát, že vás bude chtít ovlivnit, nebo vám “vnutit” trochu jiný program. Neměli bychom se nechat ovlivnit víc než je potřeba, protože potom bychom se také mohli vrátit domů a zjistit, že jsme vlastně to, co jsme si plánovali, vůbec neviděli.

Možná si říkáte, že vám se to stát nemůže. Ale ano, může. Pokud si přečtete na internetu, že ten a ten vodopád je naprostá bomba, nechte se lokálním průvodcem ovlivnit pouze v případě, že vám dopředu ukáže fotky toho jeho navrhovaného vodopádu. A také je důležité vědět, jestli opravdu to vaše zmiňované místo zná. Protože – co si budeme povídat – zejména na Bali je hodně místních, kteří se průvodcováním živí pouze ze dvou důvodů – umí anglicky a někdo jim tu práci dohodil.

Samozřejmě, že někdy jsou rady místního velice příhodné. Může vás vzít na místa, která jsou nádherná, ale přitom se jich turismus ještě téměř nedotkl. Je však dobré si všechny tipy nejdříve zkusit vyhledat na internetu, nebo chtít vidět, již zmiňované, fotky.

2. Angličtina

To, že se umí místní anglicky představit a zeptat se vás, co budete chtít jíst, není dostačující kritérium pro to, aby se stal vaším průvodcem. Ačkoli v Indonésii se setkáte s mnoha lidmi, kteří kromě where are you come from? neumějí říct vůbec nic, vždy se dá najít někdo, kdo bude mluvit plynule. Zejména na Bali, kam jezdí přes tři a půl milionu turistů ročně, není problém být vybíravý. Pokud si říkáte, že vaše angličtina také není zrovna nejlepší, a tak vám vlastně ani nevadí, že se budete bavit jen o základních věcech, zeptejte se sami sebe, jestli si myslíte, že by někdo, kdo nemá dostatečné znalosti, měl dostat stejné peníze jako někdo, kdo se poctivě učil. Protože tady to funguje tak, že jsou stanovené určité ceny, které se dodržují. Nehledě na kvalitu. Tím, že si zaplatíte někoho, kdo na to jednoduše nemá, podpoříte pokles kvality průvodcovských služeb. Ano, dobrých průvodců je méně než těch špatných. Ale vyplatí se hledat. 

Navíc, pokud budete mít zdravotní či jiný problém, jak ho vysvětlíte člověku, který si plete he a she a minulý čas viděl jen v učebnici? 

Zde platí základní pravidlo – vždy si vybírejte průvodce, který ovládá daný jazyk lépe než vy. A věřte mi, je lepší, pokud vy pochopíte špatně význam nějaké věty, která je gramaticky správě, než když onen guide sám nedokáže větu poskládat tak, aby byl význam zřetelný.

3. Ne každý zná svou kulturu

Tento bod se váže na předchozí. I když seženete někoho, kdo plynně ovládá angličtinu (nebo dokonce češtinu), pořád ještě nemáte jistotu, že vám dokáže podat uspokojující informace. Pokud to vztáhnu jen na Bali – ne každý Balijec dokáže vysvětlit význam hinduistických prvků a povykládat o historii ostrova. Vždy přikládám svou zkušenost ze Sumatry, kde byl mým průvodcem v pralese mladý místní kluk, který přírodu miluje a úplně jí žije: 

“Co je to za kytku?” ptám se a ukazuju na velký květ, který se nedá s ničím jiným zaměnit.

“Kytka,” odpovídá průvodce, a když zjišťuje, že mi tato odpověď asi nestačí, dodává, že “tahle roste jen tady u nás v pralese, nikde jinde na světě není.”

Ano, tohle je typické – jakmile začnou cítit z vaší strany nejistotu, přidají argument, který vás úplně odzbrojí. Protože prostě TAHLE KYTKA NIKDE JINDE NEROSTE. Tak asi ani nemá jméno.

Indonésané mají často problémy s daty a také si rádi historii přibarvují tak, jak se jim to hodí. Balijec bude vyprávět, jak v roce 1908 spáchalo v Klungkung desetitisíce Balijců rituální sebevraždu v boji proti Holanďanům. Ve skutečnosti jich bylo okolo dvě stě, ale to by neznělo dostatečně zajímavě, že. 🙂

4. Pozor na “bulehunters”

Že vám termín bulehunter nic neříká? Přijeďte na Bali a poznáte, o co jde. Bule je označení bílého člověka, hunter znamená anglicky “lovit”. Jde tedy o místní, kteří nadšeně loví bílé lidi. Samozřejmě si nepředstavujte Indonésana v maskáčích a nabitou zbraní. Jde pouze o to, že bělošky jsou pro ně nesmírně krásné a přitažlivé, a běloši jsou terčem jejich závisti (ačkoli v dobrém slova smyslu – v Indonésii se tolik s negativními emocemi nesetkáte, nebo alespoň nebudou tak znát). Jednoduše jsme jejich idoly, rádi by se nám alespoň jen trochu přiblížili. Ale to platí v celé Jihovýchodní Asii. 

Je to myšleno v dobrém, já mám tyhle bulehuntery vlastně i docela ráda, protože je to moc milé. Ale milé ve stylu “pokecáme na pláži, vyfotíme se a půjdeme každý svým směrem”. Jako průvodce bych takového člověka nebrala, neboť v první řadě jde o jeho zájmy (mít s vámi fotku, dát ji na Facebook, mít spoustu komentářů vychvalujících jeho schopnosti, získat od vás kontakty na další turist(k)y…). Možná, že se mýlím, ale takový člověk podle mě nemá do této práce to správné zapálení. A to po chvíli budete mít možnost poznat i sami – když se budete radovat z každé maličkosti, z každého místa, a on bude jen stát a nenápadně nahrávat fotky přes mobil na Facebook. 

Jak však takového člověka poznat? Asi na to neexistuje universální rada, člověk se to po chvíli naučí poznávat sám, ale pokud jedete do Indonésie poprvé, nemáte na toto čas. Je dobré řídit se radami z bodu č. 8. Pokud se s dotyčným setkáte a bude příliš často s někým telefonovat, chtít se s vámi hned fotit, zvát vás (ženy) na pivo nebo na večeři, přehnaně se vyptávat (ženy) na váš osobní život… Je lepší se zamyslet nad tím, jestli nemáte tu čest právě s bulehunterem. 

Samozřejmě není potřeba od něj hned dávat ruce pryč. I takový člověk může být dobrý průvodce, ale musíte mu dát jasně najevo, že o jeho lichotky nestojíte, že tu manžela ani přítele nehledáte a že ho do Evropy nepozvete. Platíte ho jako průvodce, tak ať se plně věnuje své práci.

5. Expat nerovná se odborník

Tento bod nemluví o místních průvodcích, ale naopak o cizincích, kteří se sem přestěhovali. Pokud nemluvíte anglicky, pravděpodobně se budete shánět po česky mluvícím průvodci. Je tu pár Indonésanů, kteří ovládají naši řeč, ale právě i mnoho Čechů. Což o to, česky mluvící průvodce (navíc s evropským myšlením – chodí včas, plní své slovo…) je skvělé řešení, ale měli byste si dát při výběru pozor na to, koho volíte. 

Obecně radím, že mimo Bali dělají průvodce většinou ti expati, kteří Indonésií žijí, ví o ní hodně a průvodcování je baví. Takže tam bych se výběru moc nebála. Co se Bali týče, žije zde opravdu hodně Čechů, většina z nich tu pracuje nebo tráví jakési prodloužené (nekonečné? 🙂 ) prázdniny surfováním, šnorchlováním, potápěním a cestováním. Někteří z nich si občas rádi přivydělají jako průvodci. Nebudu tu uvádět konkrétní jména nebo místa, ale znám několik lidí, kteří tu začali dělat průvodce třeba po dvou měsících pobytu. Dokonce znám i hotel, který takové průvodce nabízí. Myslím si, že je to špatně, protože člověk za tak krátkou dobu nemá šanci poznat místní kulturu, naučit se jazyk a porozumět mentalitě. 

Jistě, záleží v první řadě na tom, co je vaším očekáváním. Pokud chcete jen doprovod někoho mluvícího česky a zorientovaného v tamním prostředí, pak si nemusíte dlouze vybírat. Expatů, kteří vědí o dobrých plážích, zajímavých událostech a kam zajít na pivo, je tu mnoho a určitě najdete i fajn společnost. Pokud se ale chcete dozvědět i něco z historie, kultury, politiky, kuriozity z jazyka nebo třeba o náboženství, pak bych doporučovala poohlédnout se po někom, kdo tu strávil delší dobu a má k Bali (popř. Indonésii) bližší vztahy nežli přes surf, potápěčské brýle a diskotéky v Kutě.

6. Řidič nerovná se průvodce

Často se stává, že přijedou turisti a domluví si v půjčovně auto i s řidičem. Jediná otázka je, jestli umí řidič anglicky. Když majitel odpoví, že ano, automaticky tak předpokládají, že se od něj i něco dozví. Už jsem měla pár skvělých řidičů, kteří toho hodně věděli a dokonce mě vzali na místa, která jsem neměla v plánu, a přitom byla skvělá. Ale nepočítejte s tím na sto procent. Řidič je prostě řidič, průvodce je průvodce. Už jsem tu taky měla případ, kdy jsem vyřizovala reklamaci, protože řidič neprůvodcoval.

7. Platil, až přeplatil

Ceny lokálních průvodců se pohybují od 350 do 800 tisíc IDR za den. Pokud někdo bude chtít ještě více, je to blázen. 🙂 Říkáte si, že je to docela dobrý rozptyl? Proto si zapamatujte: ideální cena za průvodce, který mluví dobře anglicky a má přehled, je asi 500-550 tisíc IDR. Pokud se dá pořídit levněji, berte to, máte štěstí! Ale pokud je podezřele levný (či podezřele drahý), je lepší hledat dál. Jak jsem už psala výše, na turismus se tu vztahuje určitá forma kartelových dohod, a tak jsou podezřele odlišné ceny podivné. 

Pokud máte průvodce zajištěného přes hotel (často včetně auta), můžete zaplatit milion i více. Ideální je držet to do toho milionu. 

Dobré je poptat se po více místech, abyste si udělali přehled o ceně. A také je důležité se na všem domluvit s průvodcem předem. Je v ceně benzín? Musíte mu platit jídlo? Hotel? Vstupy? Nebojte se smlouvat, zejména co se toho jídla týče, ať si to platí sám – stejně vás většinou bude brát po místech, kde má známé. Tak mu to jídlo můžou klidně dát zdarma jako provizi, ne? 🙂

8. Kde hledat?

A nakonec ta nejdůležitější otázka – kde hledat dobré místní průvodce? V první řadě se můžete podívat na můj seznam dobrých průvodců, které mám vyzkoušené. Dále se můžete zeptat na Facebooku ve skupině Češi a Slováci na Bali. 

Také se můžete poptat v půjčovnách aut, většinou jsou to lidé, kteří dohodí své známé a podobně. Podobně také v hotelu, nebo si zajít do malých travel agentur na každé ulici v turističtější oblasti. 

Pokud nechcete mít se sháněním průvodce moc starostí, můžete se podívat i na ToursByLocals.com, kde však dostanete vyšší cenu a nedostane se vám úplně individuální přístup. Další stránky najdete zde.