Nikolas Když jsem takhle jednou seděla se svým kamarádem v Jakartě ve warungu a pili jsme turka, zabředli jsme při rozhovoru do tématu, ze kterého se vyklubala neočekávaná zábava. Začali jsme se totiž bavit o českých a indonéských příslovích. Jak se dalo čekat, on nepochopil některá naše česká a já zase některá indonéská. Avšak mnoho z nich existuje v obou jazycích, pouze využívá přirovnání, která se pro danou kulturu hodí víc. A tak se pojďme na některá z nich podívat.
Spící policajt a jiné perly
Než se rozepíšu o příslovích, vybrala jsem taky pár běžně používaných slov či slovních spojení, které dělají indonéštinu neuvěřitelně hravým jazykem. Například pokud půjdete v Indonésii na záchod, nebudete dělat nic jiného než buang air kecil (vyhodíte “malou” vodu) nebo buang air besar (vyhodíte “velkou” vodu). To bude pravděpodobně tím, že většina tamějších toalet nemá klasické splachování, ale musíte použít malý kyblíček, kterým naberete vodu s přilehlé nádrže. Podle toho, jakou potřebu vykonáte, tolik vody logicky potřebujete. Na veřejných záchodcích se platí rozdílný poplatek a pozor na to – člověka, který ty peníze venku vybírá, neoklamete – slyší každé spláchnutí! 🙂
Víte, co vám je, když do vás vstoupí vítr (masuk angin)? Jste nachlazení. Nebo vlastně i jakkoli jinak nemocní, protože dnes je to univerzální termín pro cokoli, co vám je a neumíte to jinak pojmenovat – horečka, bolest břicha, mdloby nebo třeba nevolnost? Za všechno může vítr, prevít jeden! Ve spisovné a dnes už poněkud zastaralé formě indonéštiny se neříká, že letíte letadlem, ale vzducholodí (kapal udara) – a je tím opravdu myšleno i letadlo. Dnes to ještě uslyšíte u starší generace nebo v oblasti Sunda či na ostrově Sumba. Na obloze v Indonésii většinu dne nesvítí slunce, ale oči dne (matahari), což je podle mě to nejkrásnější slovo.
U romantiky ještě zůstaneme. Člověk, který se zamiluje, jednoduše spadne do lásky (jatuh cinta), začne flirtovat – mít hrající oči (main mata) a poté navlékne prstýnek své vyvolené na sladký prst (jari manis), což bezpochyby zní líp než prsteníček. Jen pozor, většina žen si nepřeje dělit o manžela s další ženou – pro to dokonce existuje termín dimadu, což se dost těžko překládá, ale je to vlastně pasivum od slova “med”.
Ten, kdo hodně vydělává, prostě honí peníze (mengejar uang). Člověk, který se přetvařuje a má tedy dvě tváře, se v Indonésii označuje za kozu s makeupem (kambing dibedakin). Tvrdohlavý člověk má kamennou hlavu (kepala batu). Ale taková prostitutka zní až poeticky – noční motýl (kupu-kupu malam).
Maličkým uličkám akorát tak pro jednu motorku se říká myší ulice/silnice (jalan tikus) a na zemi místo retardérů bývá v Indonésii spící policajt (polisi tidur). Zpětné zrcátko se řekne špiónovo zrcátko (kaca spion), což vychází z portugalského slova pro vyzvědače/špiona – espião.
Ale moje nejoblíbenější je stejně mrtvý krok (mati lengkah), neboli patová situace. 🙂
Přísloví
Lepší jíst maniok ve skutečnosti, nežli jíst chleba ve snu. (Lebih baik makan singkong tapi nyata daripada makan roti dalam mimpi.)
Odpovídá našemu českému “Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.”
Nemysli si, že v klidné vodě nejsou krokodýli. (Air yang tenang, jangan disangka tiada berbuaya.)
Dalo by se říci, že je to něco jako naše “Tichá voda břehy mele”. V indonéštině jsem našla vysvětlení, že “Tiší lidé nemusí být nutně zbabělí”. Tak už nechám posouzení na vás.
Kde existuje plán, tam je jistě i cesta. (Di mana ada niat, pasti di situ ada jalan.)
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Nebo možná lepší “Kdo se bojí, nesmí do lesa”.
Ovoce nepadá daleko od stromu. (Buah jatuh tidak jauh dari pohonnya.)
Zde jsme se shodli.
Příležitost nepřijde dvakrát. (Kesempatan tidak datang dua kali.)
Takové slušnější “Kdo zaváhá, nežere”. 🙂
Bůh je s těmi, kteří jsou trpěliví. (Sesungguhnya Allah bersama orang yang sabar.)
My jsme poetičtější. Trpělivost růže přináší.
Oko za oko. (Mata dibalas mata.)
Zuby se zde asi nevyráží.
Podívej se, kdo za tebou přijde, když jsi smutný – to je tvůj přítel. (Lihatlah siapa yang datang saat kamu sedih – dialah teman.)
Aneb v nouzi poznáš přítele.
Zkušenosti jsou tím nejlepším učitelem. (Pengalaman adalah guru yang paling baik.)
Hezky se doplňuje s naším “Žádný zkušený z nebe nespadl”.
Jako když oheň pojídá suchá pole. (Seperti api makan ladang kering.)
Když se něco šíří velice rychle – choroba, drby…
Nebe je u nohou tvé matky. (Surga berada di telapak kaki ibu.)
Štěstí se odvíjí od oddanosti dítěte k matce.
Kde je cukr, tam je mravenec. (Ada gula, ada semut.)
Neboli kde je dobro, tam je i zlo.
Každá bouře jednou končí. (Setiap badai pasti berlalu.)
Takové naše “Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebyl konec”.
A příště se podíváme třeba na přirovnání! 🙂
Ahoj měla bych na tebe pár dotazů, ale nejde mi najít tvůj…