Draci z Bali

379

Nejen na Bali, ale vlastně v celé jihovýchodní Asii, se můžeme setkat s nádherným uměním, které ale nemá podobu klasických malovaných obrazů, ale létajících draků. Když jsem byla na Bali, draci byli jednou z věcí, která mě okouzlila. Při projíždění lidmi přetékající Kutou je pohled vzhůru naprosto nádherný. Lidé draky vypustí do nebes a protože jsou v Indonésii vhodné podmínky, draci na obloze vydrží létat celý den. Jen tak nehybně stojí na místě a nespadnou. Je to okouzlující.

Tito draci se navíc dají koupit snad všude. Není to ale jen turistický suvenýr ze sériové výroby, je to originál. Každý kus se dělá ručně a většinou se prodávají v malých rodinných krámcích. Nepřijdou ani draho a snadno se převáží, protože při zakoupení je dostanete složené a doma si je hezky roztáhnete.

I když nejrozšířenější funkcí těchto draků je zajištění zábavy, v některých místech Indonésie hráli taky rituální úlohu, obvykle spojenou s pěstováním a obecně zemědělstvím. Také jsem slyšela, že někde se drak používal i jako nástroj k rybaření a jinde zase sloužil (a snad ještě slouží) k chytání netopýrů. Zajímavé je, že od 18. století se taky draci využívali pro předpověď počasí. Pro tento účel je používal i Benjamin Franklin. Jeho draci byli vybaveni klíčem, aby zjistil, jestli má blesk elektrický náboj.

Létající draci, indonésky layang-layang, jsou tedy velice rozšíření a hlavně jejich užití sahá až hluboko do minulosti. První zmínky byly už asi z dvou tisíc let před naším letopočtem v Číně a třeba na jihovýchodním Sulawesi byla objevena jeskynní malba, která létání také naznačuje. Ze začátku se ale pro jejich stavbu používaly samozřejmě jiné materiály, než které můžeme vidět dnes. Především to byly dlouhé listy. O prvním použití těchto draků k jiným než praktickým účelům byl v oblasti Indonésie záznam ze 17. století, ve kterém se psalo o festivalu těchto draků.

Podoba těchto draků však nemusí být monotónní a stereotypní. Kromě úžasně prokreslených draků (jako zvířat) se můžeme setkat i s motýly, ptáky, vážkami a v jiném tvaru třeba i s lodí nebo létajícím talířem (ale to byla asi nějaká výjimka, kterou si veselý tvůrce udělal – pochybuju, že by zrovna věřící Indonésané tvořili UFO).

Fantazii se tu určitě meze nekladou a skvělé je, že jsou draci vyráběni taky v různých velikostech. Od maličkých, kteří mají třeba jen metrové rozpětí křídel, se můžeme dostat až k obrovským s rozpětím třeba i tři metry.

Jsou to úžasné výrobky a myslím si, že jako suvenýr jsou ideální. Fascinuje mě, jak skvěle jsou tu propracované detaily, kolik si s tím musel člověk dát práce. Je to prostě umělecké dílo. Navíc stojí v přepočtu jen několik set korun, a přitom tady u nás by se dali prodat bezpochyby alespoň za dvojnásobek. Jsem moc ráda, že jednoho z nich doma mám. Sice jsem se rozhodla, že do vzduchu ho asi nevypustím, ale na stropě krásně zpestřuje náš obývák.

Na Bali se jednou ročně koná festival, kde místní soutěží o to, kteří draci se udrží ve vzduchu nejdelší dobu. Hodnotí se i velikost a provedení. Více si můžete přečíst v tomto článku.

A nakonec fotka draka, kterého jsem přivezla já: