0 6 minutes read

Indonéský batik – neobyčejná látka s duší, 1. část

Včera, druhého října, se v Indonésii slavil Hari Batik, neboli Den Batiku. A k této příležitosti jsem si pro vás připravila článek o tom, jak se vlastně ono “batikování” dělá, a proč se v souostroví tak rozmohlo.

Na Bali se dají koupit na každém rohu – ale jak poznat, že kupujete opravdu kvalitní kus?

Mám takovou krásnou knihu, jmenuje se Indonesian Batik and Ikat a napsal ji Bedřich Forman. Kdysi jsem ji v Indonésii od někoho dostala, a popravdě už si vůbec nevzpomínám od koho, ale při psaní tohoto článku mi dobře posloužila. 

Jak už jsem mnohokrát psala, Indonésie je na látky opravdu bohatá. U každé etnické skupiny, dokonce v každém koutě této země, se tradiční vzory liší. Batikování také není jen jedna technika (a už vůbec se to nedělá tak, jak jsme byli zvyklí za našich mladých let na táboře, kdy jsme svázali bílé tričko několika gumičkami nebo provázky a hodili ho do kýble s obarvenou vodou). 

Poprvé se batik do Indonésie dostal pravděpodobně z Persie, Egypta, Indie a Blízkého Východu. Obchodníci, kteří přijížděli do souostroví, přiváželi také tyto krásné látky. Indonésané si pak z technik i vzorů z různých kultur vzali to, co jim nejvíce vyhovovalo a vše dotáhli k dokonalosti. Díky tomu dnes indonéský batik patří k nejlepším na světě. 

Nejpoužívanější techniky jsou čtyři. Zaprvé tu máme batik printing (nebo také sarung pantai), který je v současnosti velice rozšířený v turistických oblastech, protože je to ta nejlevnější varianta. Vlastně by se takové látce ani nemělo říkat batik. Je to prostě látka s potiskem, kterou prodavači na trzích nebo na plážích nakupují ve velkém a stejných kousků, jako máte vy, z fabriky vyjde mraky. Místní vám často budou tvrdit, že “jde opravdu o ručně zdobenou látku”, ale každému musí být jasné, že je to lež, když si za jeden kousek řeknou maximálně dvě stě korun. A to už vás hodně, ale opravdu hodně, natáhnou. Standardní cena, za kterou tyto látky nakupuju já na trhu v Denpasaru, je 15 – 20.000 IDR (do čtyřiceti korun). 

Nejlevnější “opravdovou” technikou je batik cap. Je to vlastně také potisk, ale už u toho musí stát člověk, který to umí. Taková látka je hotová za dva až tři dny. Jak můžete vidět na videu tady, muž, který batik tvoří, má v ruce veliké tiskátko s některým z typických vzorů, které namáčí do rozehřátého vosku a nanese jej tak na celou plochu látky. Když skončí a vosk zaschne, vloží textilii do vody s barvou. Finální verze je většinou jednoduchá, ale krásná (a pro turisty často velice líbivá, na rozdíl od následujících dvou technik, které už jsou na vkus některých cizinců až moc barevné, kontrastní nebo “přeplácané” – i když mě osobně se líbí všechny varianty, nejvíce však ta poslední). Tento batik koupíte také na většině trzích, ale musíte se trochu vyznat, protože místní vám často, hlavně na Bali, nabízejí spíš potisk, jak jsem psala výše. Cena takového batiku se může pohybovat v rozmezí několika set korun, podle vzoru, původu, barvy a velikosti. 

Nejpopulárnější je batik tulis. Je to technika, která většinu lidí zaujme a budí obdiv. Vzpomínám si, že když jsem poprvé přišla do jedné malé továrničky (byli jsme tenkrát na pracovním jednání), nemohla jsem ze slečen spustit oči. Sedělo jich pospolu šest a každá z nich před sebou měla jednu velkou látku (přibližně metr a půl krát dva metry), která byla přehozená přes bambusový stojan. Na tuto čistě bílou plochu pomalu s největší pečlivostí nanášely vosk pomocí malého nástroje, kterému se říká canting (obrázek zde). Nakonec se zase látka vhodila do barvy, někdy i víckrát. Tento proces už zabere okolo tří měsíců a cena se pohybuje přibližně od dvou stovek do tisíce, ale najdete i několikanásobně dražší kousky. Video zde.

No a konečně poslední technika, batik lukis, je proslulá zejména na Střední Jávě a často ze nenanáší pouze na velké látky (ze kterých se dělá oblečení nebo sarong), ale také se prodávají takovéto obrazy. Máme doma zarámované dva, jsou na hedvábí a pořizovací cena byla několik tisíc korun za oba. Je to poctivá ruční práce a zabere spousty času, protože celá technika spočívá v malování, a dokonce i barva se nanáší ručně. Nezapomeňte se podívat na video.

Základním pravidlem při výběru batiku, aby vás nenapálili a neprodali vám strojový potisk, je to, že se musíte vždy podívat na obě strany látky, jestli mají stejnou barvu. Logicky – strojový potisk není oboustranný, ale ruční barvení ano. 

Ačkoli jsem spíš fanouškem ikatu a songketu (to jsou pro změnu zase látky, které jsou tkané), batik mám taky moc ráda a doma mi ve skříni leží nevelká, ale stále se rozrůstající sbírka zahrnující ty nejlevnější, ale i ty dražší kousky. V Indonésii batik už dávno zasáhl do módy nejen na ulicích, ale také na přehlídkových molech. Na každém rohu uvidíte ženy i muže nosící batikovaný sarong (látku ovinutou kolem pasu, která vypadá jako sukně), ale u mužů také často košile. A to je něco, pro co mám tu největší slabost, protože pěkný vysoký smějící se Indonésan v batikované košili a černých společenských kalhotách… prostě jim to sluší. Batikovaná košile je navíc v souostroví brána jako formální oděv, a tak si jej můžete obléci na různé příležitosti, od svatby kamaráda přes recepci na ambasádě až po romantickou schůzku s nějakou slečnou. 

Příště si povíme něco o tom, kdo se vlastně může stát tvůrcem batiku a jaký význam má tato látka na Bali.

Dva typy pánských košil – vlevo bavlněná s krátkým rukávem, vpravo saténová s dlouhým rukávem (tu dostal můj táta od mého nejoblíbenějšího jus mastera na Bali jako dárek), oboje batik lukis

Leave a Comment

* Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů. Vaše údaje nebudou předány třetím stranám.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Aktuálně na Facebooku

Poslední komentáře

  • Pavlína

    Ahoj měla bych na tebe pár dotazů, ale nejde mi najít tvůj…

  • Markét

    Děkuji za toto vysvětlení, byla jsem včera🙏😌

  • Mája

    Mě se líbilo na Weh v Aceh. 😸 Díky za tipy, Nikol!…

  • Nikolas

    Děkuju za podporu a přeju krásnou dovolenou! :-)

  • Jaroslav Tatíček

    Ahoj Nikol, jmenuji se Jaroslav a od 27.2.2023 do 19.3.2023 se budu…

Už jste četli...?

Přihlásit se k odběru

©2013-2024 NikolasCestuje – Všechna práva vyhrazena.