3 2 minutes read

Jen deset dní…

Je to hrozné, jak čas utíká, když se na něj člověk zaměří. Před půl rokem jsem ještě ani netušila, jestli někam pojedu, a přitom mi to připadá jako včera, když se mě každý z rodiny ptal, jestli už kupuju letenku, a já jim odpovídala, že ještě nevím. No a prázdniny, ty mi utekly snad trojnásobnou rychlostí… Je to šílenost. Už jen deset dní a na rok opustím republiku. Popravdě z toho začínám mít husí kůži.

Je to hrozné, jak čas utíká, když se na něj člověk zaměří. Před půl rokem jsem ještě ani netušila, jestli někam pojedu, a přitom mi to připadá jako včera, když se mě každý z rodiny ptal, jestli už kupuju letenku, a já jim odpovídala, že ještě nevím. No a prázdniny, ty mi utekly snad trojnásobnou rychlostí… Je to šílenost. Už jen deset dní a na rok opustím republiku. Popravdě z toho začínám mít husí kůži.

Na jednu stranu si říkám, že to bude super. Poznám spoustu nových lidí, naučím se perfektně jazyk a budu se válet u moře. 🙂 Na druhou stranu se začínám bát, protože je to něco úplně jiného. Jiná polokoule, jiný pohled na svět, jiné klima, jiné jídlo… No prostě je tam jiné VŠECHNO! Bude to síla.

Studentka na Bali

Studentkou na Bali

Tento článek jsem psala v době, kdy jsem studovala v rámci stipendijního programu Darmasiswa v Denpasaru na Bali. Kompletní seznam článků z tohoto období najdete pod tímto odkazem.

Když jsem si četla blog nějaké studentky, která odjížděla na stejný program předloni, tak psala už týden před odletem do Indonésie, že je kompletně sbalená. Ehm, já jsem se dostala zatím jenom k tomu, že jsem si od dědy převezla kufr (který vlastně ani ještě nevím, jestli si vezmu). Jo a napsala jsem si SEZNAM, co si vzít s sebou. Pár důležitých věcí (odhlášení z pojišťovny, přerušení studia) ještě nemám vyřešených. Léky jsem nakoupila teprve včera přes internet a pro antibiotika si ještě musím zajít k doktorovi. Jediné, co už mám naštěstí odškrtnuté ze seznamu povinností, je očkování proti vzteklině a cestovní pojištění. Navíc u sebe nemám ani svůj pas, a tak abych vůbec vycestovala. Má ho totiž jeden z dalších “darmasiswáků”, kteří letos jedou. Vyřídil mi v Praze vízum, abych tam nemusela jezdit. No a sladkou tečkou je bolest zubů, která mě už od středy trápí. Nechala jsem si totiž vytrhnout dvě osmičky.

Dá se říct, že nejsem na odlet vůbec připravená. Ale to se dalo čekat. Loni jsem se na stáž v Jakartě taky balila až den před odletem. Ale to jsem si brala o polovinu menší kufr, který pak vážil necelých deset kilo…

No, uvidíme, jak ten odlet ještě vůbec proběhne. 🙂

3 comments

Bylinka 18. 8. 2013 - 10:14

Niky, páni, já se tak těším na Tvé zážitky z takové dálky! 🙂 Já letím za měsíc do Londýna na týden jen s příručním zavazadlem a taky mě dost děsí, jak se balím 😀 držím pěsti, ať to všecko klapne! :-*

Reply
Nikol Šenkyříková 18. 8. 2013 - 10:25

Bylinko, ty už se balíš teď? Měsíc před odletem? Asi začnu panikařit. 🙂 Tak si Londýn užij,to je zase něco úplně jinýho. 🙂

Reply
Lenka 18. 8. 2013 - 10:31

Obdivuju tě, jedeš do neznáma, ale přitom už víš, co tě tam může čekat.Už se těším, na tvoje fotky… ráda se na ně dívám.

Reply

Leave a Comment

* Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů. Vaše údaje nebudou předány třetím stranám.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Aktuálně na Facebooku

Poslední komentáře

  • Pavlína

    Ahoj měla bych na tebe pár dotazů, ale nejde mi najít tvůj…

  • Markét

    Děkuji za toto vysvětlení, byla jsem včera🙏😌

  • Mája

    Mě se líbilo na Weh v Aceh. 😸 Díky za tipy, Nikol!…

  • Nikolas

    Děkuju za podporu a přeju krásnou dovolenou! :-)

  • Jaroslav Tatíček

    Ahoj Nikol, jmenuji se Jaroslav a od 27.2.2023 do 19.3.2023 se budu…

Už jste četli...?

Přihlásit se k odběru

©2013-2024 NikolasCestuje – Všechna práva vyhrazena.