Nikolas Kdesi daleko, ve východní části Indonésie, žijí lidé, kteří se zdobí šperky představujícími ženské genitálie. Některé kusy, vyrobené ze zlata či jiných drahých kovů, se dědí po generace a mohou mít nevyčíslitelnou hodnotu. Jedná se o velice zajímavý předmět, a proto jsem se rozhodla těmto mamuli věnovat celý jeden článek.
Kultura i tradice ostrova Sumba jsou velice unikátní. Ačkoli se nejedná o prostředí vhodné pro turisty vydávající se do Indonésie poprvé a bez znalosti indonéštiny, o tamním životě by se dala bez problémů napsat tlustá kniha. Místní obyvatelé dnes mají ve své občance většinou v kolonce náboženství uvedeno křesťanství, ale jsou ještě stále věrni své původní víře.
Marapu, což v překladu znamená „předkové“, je archaický systém víry založený především na uctívání duchů předků a komunikaci s nimi. Lidé věří v dočasný pozemský život, po kterém následuje věčnost ve světě duchů, nebo také nebe, Prai Marapu.
S mamuli se na ostrově setkáte úplně všude. Nejčastěji ji uvidíte jako přívěsek, brož či náušnice, ale mimo to také i vyřezanou do rukojeti dýky, vytesanou na megalitech, jako motiv na tkané látce ikat, na kabelkách či vstupních dveřích (podobně jako na Bali bývá používán symbol svastika). Ale úsměvné je, že ačkoli je mamuli brána jako nejtypičtější symbol pro tento ostrov, málokterý z obyvatel, zejména z těch mladších, ví, proč tomu tak je.
Zlaté pohlaví
Jak už jsem zmínila, tento šperk ve tvaru řeckého písmene omega představuje ženské přirození, což značí, že jde o symbol ženskosti a plodnosti. Dole u “nožiček” jsou však často vyobrazeny různé detaily – od jednoduchých kuliček až po složité postavičky. Tato část zase odkazuje na mužskou roli. To jde ruku v ruce s materiálem – zlato je totiž na ostrově považováno za symbol mužství. U dražších kusů se jedná opravdu o přesnou práci. Není divu, hodnota takové mamuli může být pěkně vysoká.
Správně by měla být vyrobena z čistého zlata. To se stalo populárním hlavně v době, kdy byla Indonésie ještě nizozemskou kolonií. Holanďané tehdy dávali zlato královským rodinám, které se rozhodly spolupracovat a nedělat problémy. Tento kov byl pro obyvatele Sumby velice důležitý. Věřili, že pochází z nebe. Zlato ze Slunce a stříbro z Měsíce. Pro zajímavost – největší a nejcennější mamuli, o které se ví, je vyrobená z 20 gramů zlata.
Legenda praví, že zlato se může na Zemi dostat během západu slunce, kdy ze Slunce odpadává. Stříbro pro změnu zase může na naši planetu dopadnout jedině tehdy, když padá hvězda, která ho sem přinese. Oba tyto kovy jsou považovány za boží milosrdenství. Proto jsou mamuli společně s dalšími cennými předměty uchovávány na bezpečném místě a jsou často předmětem různých rituálů a obřadů vedených šamanem, při kterých se místní lidé snaží spojit se světem předků.
Podívejte se na ta nejzajímavější provedení, stačí kliknout na odkaz – tady a tady.
Pro muže i pro ženy
Díky tomu, že se svou symbolikou neupřednostňuje jen jedno z pohlaví, můžou tento šperk nosit jak muži, tak i ženy. Dříve, když bylo u sumbských žen ještě populární mít vytahané ušní boltce, se mamuli nosila jako ozdoba právě na uchu. Většinou byla velká a byla to opravdová ozdoba. Bývalo také pravidlem, že dívka, která měla tento šperk na pravém uchu, se ještě neprovdala. Muži se jím zdobili během tradičních tanců a náboženských obřadů. Dále se nosila na krku jako součást náhrdelníku.
Jako náhrdelník byla populární zejména na západní části ostrova, jako náušnice spíš na východě.
Ale pravděpodobně nejdůležitější význam, který přetrval až do dnešních dnů, byl během námluv a svateb. Když se chce muž oženit, musí požádat rodiče jeho vyvolené o svolení. Přitom musí přinést darem právě tento šperk, betelové oříšky a často i určitý počet dobytka.
V minulosti to bylo ještě zajímavější. Když se rodina rozhodla, že své dceři dohodne sňatek, obdržela tato malá holčička od rodiny svého budoucího ženicha (což byl většinou syn od některého ze sourozenců jejího otce) právě zlatou mamuli a k ní jednoho koně. Když pak vyrostla, nesměla si zvolit nikoho jiného. Chlapec výměnou zase dostal tkané látky a prase. Protože mamuli byla právě díky svému materiálu považována za “něco mužského” a látky naopak za “něco ženského”. A vlastně ani nepatřila malé nevěstě, nýbrž její matce, protože se jí tímto darem poděkovalo za to, že dceru porodila. Mamuli tak značila plodnost, život a respekt k mateřství.
Pěkný suvenýr
Dalo by se říct, že dnes už se tento symbol stal poznávacím znakem tohoto ostrova. Mnoho místních má tento motiv prostě rádo, takže se objevuje jako potisk na oblečení, dekorace na stavbách a podobně. Je to také typický suvenýr. Lidé v turistických oblastech vyrábí tyto přívěšky z kokosové slupky nebo kostí.
Ale tradice se dál udržují, což je také důvod, proč mám ostrov Sumba tak ráda. Na ženy s vytahanými ušními boltci už narazíte jen zřídka, ale rty rudé od žvýkání betele se na vás budou usmívat na každém rohu. Málokdo vám popíše původní význam mamuli, ale s jejím vyobrazením se zaručeně potkáte několikrát za den.
Informace jsem čerpala především z této knihy (mimo to také přímo od místních, se kterými jsem se setkala):
SOELARTO, B. Pustaka budaya Sumba. Jakarta: Proyek Pengembangan Media Kebudayaan Ditjen Kebudayaan Departemen P & K, 1977. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=6Ux4CgAAQBAJ.
Přeji krásný den,jedeme na celý únor 2025 na Sulawesi.V Makassaru si půjčíme…