Do Semarangu, hlavní a největší město provincie Centrální Jáva, jsem se dlouho nechtěla vydat, protože mi jednoduše z popisu mých kamarádek studujících na tomto místě, nepřišlo moc zajímavé. Jak jsem se mýlila! Pokud se mě nyní někdo zeptá, do kterých měst se na nejhustěji osídleném indonéském ostrově vydat, Semarang mezi nimi stoprocentně bude.

S populací téměř 2 miliony obyvatel se jedná o šesté nejlidnatější město souostroví a s rozlohou srovnatelnou s Bratislavou je také pátým největším. Za doby kolonialismu byl Semarang významným centrem nizozemské vlády. Má strategickou polohu na severním pobřeží ostrova a nachází se tu důležitý přístav, který je hlavním přístavem v provincii. Město se rozděluje na starou (Kota Tua) a novou část. Historické centrum je nádherné, zatímco do mladších čtvrtí, které se nacházejí v kopcích nad centrem, vede stoupající silnice s pěkným výhledem na hory a moře. 

Jednou z nejzajímavějších památek ve starém městě je tato veliká koloniální stavba označovaná jako strašidelný dům. Nachází se na náměstí u kruhového objezdu, kde ji není možné přehlédnout. Komplex se skládá ze dvou budov, která sloužila jako ústředí indonéských železnic během koloniální éry. Právě probíhá rekonstrukce a ve spodním patře jednoho křídla se nachází výstava, která mapuje právě indonéskou železniční dopravu. Ostatní prostory jsou naprosto prázdné a je až děsivé se tu procházet. Ne nadarmo se sem místní chodí bát. Nejstrašnější je však sklepení (které jsem bohužel nenavštívila), které bylo za japonské okupace používáno k výslechům. 

Továrna na kretekové cigarety vás zaujme už z ulice, když ucítíte silnou vůni hřebíčku. Pokud poprosíte hlídače, zavolají vám ředitele a budete se s ním moci projít areálem, podívat se, jak indonéské ženy neuvěřitelnou rychlostí balí cigarety (vše stále ještě ručně) a na svoji práci se tak soustředí, že nemají ani čas se vám usmát do objektivu. Pokud projevíte zájem, dostanete také balíček cigaret na vyzkoušení s sebou.