Tipy na cesty

5 důvodů, proč jet na ostrov Sumba, a co nevynechat

Sumba. Ostrov, díky kterému jsem se zamilovala do Indonésie. Ostrov, který zatím není turisty tolik vyhledávaný, ale o to zajímavější zážitky nabízí. Přestože bych si tento kousek souostroví nejraději nechala jen pro sebe, po delší době jsem se přeci jen odhodlala – níže se s vámi podělím o důvody, proč se vydat zrovna sem, a jaká místa či události nesmíte vynechat.

 Paní z tradiční vesnice, v ruce kabelku z ratanu, pusu od betele a za sebou megalitické hrobky
Paní z tradiční vesnice, v ruce kabelku z ratanu, pusu od betele a za sebou megalitické hrobky

Poprvé jsem se na Sumbu podívala v roce 2010 a byla to moje první cesta do Indonésie. První ostrov, první setkání s tímto dalekým světem. I když jsme se potom vydali ještě na ostrovy Flores a Bali, byla to právě Sumba, která mi nedala spát a kvůli které jsem začala studovat indonesistiku. Podruhé jsem se sem vrátila o čtyři roky později a poznala ostrov více do hloubky.

V podstatě vám, jako běžnému turistovi, bude stačit na procestování týden až dva. Není to sice mnoho, ale pokud chcete svoji cestu spojit také s jiným ostrovem, asi nebudete mít mnoho času nazbyt. Jelikož Sumba patří mezi sušší oblasti, deště tu v zimních měsících nejsou tak časté jako například na Bali nebo v západní části Indonésie. Proto je nejvhodnějším obdobím pro návštěvu leden až březen, kdy se odehrává největší a nejzajímavější festival ostrova, pasola.

Ostrov Sumba spadá pod indonéskou provincii Nusa Tenggara a nachází se jihovýchodně od Bali. Žije zde necelých sedm set tisíc obyvatel a rozlohou odpovídá spojení Jihomoravského a Zlínského kraje. Většina obyvatel vyznává křesťanství. Sumba patří mezi chudé oblasti souostroví. Podnebí nevyhovuje pěstování rýže, a tak tu často narazíte také na kukuřici, brambory či kasavu (maniok). Tento ostrov se stal známým díky místnímu plemenu koní, kteří jsou poměrně malí, ale pro místní jsou důležitou součástí tamější kultury.
Auta mimo města moc často nepotkáte, motorky v některých místech taky téměř ne
Auta mimo města moc často nepotkáte, motorky v některých místech taky téměř ne

5 důvodů, proč se na Sumbu vydat

Neobjevený ostrov

Dobře, zase tak neobjevený už dnes není, ale pokud porovnáte počet turistů tady a na Bali, bude vám tak připadat. Během týdne tu narazíte možná na dva, tři turisty či malé skupinky. To má samozřejmě své výhody i nevýhody. Mezi výhody určitě patří zachování původní kultury, která neštěstí ještě nebyla ovlivněna cestovním ruchem (jezdí tam sice i nějaká česká cestovka, ale naštěstí podle rozpisu míst můžu v klidu říct, že k těm nejzajímavějším koutům se ani nepřiblíží, a navíc je to jen na čtyři dny 🙂 ).

Vše, co tu uvidíte, je pravé, není to pouze divadýlko pro bělochy. K dalším výhodám patří svoboda v cestování, protože kam se vydáte, tam potkáte nádherné pláže a krásné výhledy. A budete tam sami. K nevýhodám však patří například to, že je zde těžší sehnat ubytování, téměř nemožné pronajmout si motorku (nebo alespoň ne za šílenou částku) a na většině míst se nedomluvíte anglicky. Na druhou stranu, neverbální komunikace funguje vždy a všude.

Pozoruhodná kultura

Jak už jsem zmínila výše, kultura je na Sumbě opravdu zajímavá a jedinečná. I když v občance má většina obyvatel u kolonky vyznání křesťanství, většina z nich ještě udržuje původní animistickou víru, která se nazývá marapu. Velká města jsou zde v podstatě jen dvě, Waingapu a Waikabubak. Mimo ně se budete pohybovat spíš po vesnicích a velice často narazíte také na tradiční osady, ve kterých se ještě stále bydlí v původních dřevěných domech s vysokými střechami, o kterých jsem už obsáhle psala ve článku Tradiční dům na ostrově Sumba.

Objevíte tu také krásné látky a dřevořezbu. A nesmíme zapomenout ani na architekturu obecně, protože megalitická kultura (hrobky, totemy) je sama o sobě dost zajímavá.

Vstřícní obyvatelé

Pořád tvrdím, že tam, kde se stane z turismu jeden z hlavních příjmů, jsou lidé víc a víc nepříjemní. I když se pořád usmívají, stejně ve vás vidí jen peníze. Ale na Sumbě se s ničím takovým nepotkáte. Lidé jsou ochotní, za pomoc nic nežádají a i přes jazykovou bariéru se vás nezaleknou. A navíc – vzhledově jsou například od Javánců už dost odlišní, nemají tak výrazné asijské rysy, muži jsou vyšší a ženy “ženštější”.

Betel

Žvýkání betelových oříšků je rozšířeno po celém souostroví, ale na Sumbě mu neuniknete. Červené plivance na cestě, spokojení muži lenošící v přístřešku se zásobou na celý den… Pokud tuhle lehkou drogu chcete vyzkoušet, Sumba vám to opravdu umožní bez námahy. O betelu jsem něco málo psala v příspěvku Návrat na ostrov Sumba, kde můžete vidět i společnou fotku s mým žvýkacím parťákem, starostou jedné menší vesnice.

...protože i takhle se dá po ostrově cestovat (oficiální placená přeprava, ne stop)
…protože i takhle se dá po ostrově cestovat (oficiální placená přeprava, ne stop)

Jak se na Sumbu dostat

Několikrát týdně létá spoj z Jakarty i z Bali. Letenky hledejte do města Waingapu. Po ostrově funguje docela dobře autobusová doprava, ale také travel (větší auto, které se naplní různými lidmi na konkrétní trasu) a ojek (mototaxi). Ale na tento typ dopravy pozor – ostatně, mou zkušenost (opravdu ne dobrou) s ojekem si můžete přečíst ve výše zmíněném článku.

Jezdí sem také trajekt z ostrova Flores, ale to je podle mého názoru zbytečné, pokud nechcete převážet vlastní motorku nebo auto.

Dlouhé prázdné bílé pláže - jen si vybrat!
Dlouhé prázdné bílé pláže – jen si vybrat!

Co rozhodně nevynechat

Jednoznačně největší událostí roku je festival pasola, o kterém si můžete detailně přečíst ve článku Pasola – válečný rituál z ostrova Sumba. Jedná se o dnes už symbolický boj mužů ze dvou vesnic, kteří proti sobě vyrážejí na koních a vrhají po sobě oštěpy. Je to vlastně docela zábava, ale odehrává se pouze na pár místech začátkem roku. Na tento festival se vážou další zajímavé události, například tradiční box, ale o tom někdy příště.

Pokud surfujete, je zde také mnoho pláží, kde jsou prý skvělé vlny. Myslím, že vše potřebné najdete zde.

Co se týče krásných pláží vhodných pro koupání i pro hledáček vašeho foťáku, nejznámější je pravděpodobně Tarimbang na východě ostrova, ale obecně celé jižní a jihovýchodní pobřeží je plné pláží, které za to stojí. K některým je horší přístup, jiné musíte zase déle hledat, ale o to větší dobrodružství to je.

Určitě nesmíte vynechat návštěvu tradičních vesnic v západní části ostrova. Nejsnadněji dostupné  (a zároveň ne příliš často navštěvované) jsou ty u městečka Elopada. Dále nevynechejte jezero Weekuri, taktéž na západě.

Z jídel můžete zkusit psa. Snadno k dostání pod názvem RW (er-vé). Z klasických jídel pak například kariwang, což jsou listy kasavy povařené s cibulí, česnekem, zázvorem a chilli v kokosovém mléce a s rýží.

Samozřejmě Sumba nabízí mnohem více než jen výše zmíněná místa. V Lonely Planet o nich sice není skoro ani zmínka, ale internet pomůže. Nebo je tu také druhá varianta – pokud se budete na tento úžasný ostrov chystat, ozvěte se mi a mile ráda vám pomůžu sestavit cestovní plán. Proč by taky ne, jedná se totiž o část Indonésie, která mi doslova změnila život. 🙂

Více fotek naleznete zde.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..