Jak jsme lezli na maják

Tento článek jsem psala v době, kdy jsem studovala v rámci stipendijního programu Darmasiswa v Denpasaru na Bali. Seznam těchto článků naleznete zde.

Před pár dny jsem psala článek o tom, jak jsme se s Gregem vydali rybařit při naší cestě po severovýchodní části Bali. A jak jsem také zmínila, měli jsme několik takových zážitků, které jsme neplánovali. A jedním z nich byl i maják, ze kterého jsme si udělali naši soukromou rozhlednu.

Vlastně to ani nebyl klasický maják, ale jakási železná věž, která plnila tento účel. Když jsme jeli okolo, Greg byl přesvědčený, že chce vylézt nahoru. Já se nejdřív trochu bránila, protože jsem si myslela, že nás stejně nikdo nepustí, ale za ty čtyři měsíce, kdy jsem s Gregem trávila víceméně dvacet čtyři hodin denně, už jsem se naučila jedno důležité pravidlo – mlčet a dělat to, co chce on, protože jeho nápady za to vždycky stojí.

Zeptali jsme se hlídačů, jestli se můžeme na maják podívat, a překvapilo mě, že řekli ano. Trochu jsem se bála – no jo, to jsou ty výšky… Ale nakonec to stálo za to. Z výšky jsme viděli pobřeží a z druhé strany Agung. Foukal silný vítr, a tak jsme po několika minutách zase slezli dolů. Pánům jsme dali za ochotu cigarety a vyrazili dál na jih.

FOTKY Z VÝLETU PO VÝCHODNÍM POBŘEŽÍ BALI zde!