Angklung – hudební klenot ze Západní Jávy

242

Jeden z indonéských tradičních hudebních nástrojů se nazývá angklung – není tolik známý jako gamelan, o kterém už jsem psala více v tomto článku, ale pro mě osobně je jeho zvuk líbivější. Navíc se jedná o nástroj původem z oblasti Sunda, tedy ze Západní Jávy. Jelikož rodina mého muže pochází právě odtud, byl by hřích o angklung nenapsat více.

Tento hudební nástroj je vyroben z bambusu a možná právě proto se tak dobře poslouchá. Zvuk je příjemný, přirozený a jemný. Od roku 2010 je navíc uveden v seznamu “mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví” UNESCO. Je také zobrazen na zadní straně mince z roku 2010 v hodnotě 1 000 rupií.

Konstrukce tohoto nástroje je velice jednoduchá. Jedná se o dvě až čtyři bambusové tyčky upevněné do rámu. Jsou seříznuté a podle toho vydávají patřičný zvuk. Pokud je k dispozici více osob, je možné utvořit orchestr – hráči dostanou do ruky po jednom jednoduchém nástroj, přičemž každý z nich vydává jiný tón. Pak je jen potřeba sledovat dirigenta a vědět, kdy přesně se musí který angklung rozkývat. Toto se většinou učí děti ve školách. Složitější verze je však ta, kdy jsou všechny rámy připevněny na jedno rameno a tvoří tak jeden komplexní nástroj, na kterém může jeden člověk přehrát celou oktávu. Podobně jako u klavíru není tak těžké zapamatovat si, kde se který tón nachází, ale zvládnout s nástrojem hbitě manipulovat.

Angklung jako součást rýžových obřadů

Přesně se neví, kde má angklung svůj původ, ale pravděpodobně pochází ještě z doby, kdy do souostroví začaly přicházet vnější vlivy z Indie, to znamená z prvních století našeho letopočtu.  Předtím však místní pravděpodobně také používali nástroj, který byl vyroben z bambusu, i když se asi od dnešní podoby lišil. Populární začal být až za existence království Pajajaran od dvanáctého století. Byl mimo jiné důležitý i při rýžových obřadech, jelikož místní věřili, že jeho příjemný zvuk přiláká Dewi Sri (známé taky jako Dewi Padi), bohyni rýže, na zem a zajistí tak prosperitu zemědělců a poskytne všem lidem dostatek potravy.

Když do souostroví poté začal přicházet islám, tento styl hudby pomohl jeho šíření. Vznikaly náboženské písně, které byly zpívány arabsky a v pozadí zněla jemná melodie. Během holandské nadvlády však jeho popularita poněkud upadla. Holanďané zakázali lidem na tento hudební nástroj hrát, a tak se angklung udržoval převážně přes děti, které se na něj učily hrát i tak.

Postupně se ale rozšířil ze západní Jávy také na Sumatru i další indonéské ostrovy. Velký úspěch měla také kulturní mise na začátku dvacátého století, která představila angklung v Thajsku, kde se následně stal také populárním. Dnes je brán převážně jako hudební nástroj, který ozvláštňuje písně mnohých indonéských populárních umělců. Ale v některých oblastech, například u sub-etnika Baduy hraje dodnes důležitou roli během zmiňovaných rýžových obřadů.

Saung Angklung Udjo

Pokud se chystáte na Jávu, určitě nebudete litovat, pokud se zastavíte také ve městě Bandung, kde se nachází umělecká scéna Saung Angklung Udjo. Toto místo je vyhlášené a přestavení, které tu nabízí je velice pestré. Kromě toho se také jedná o vzdělávací centrum, které se snaží udržet angklung (a také místní jazyk – sundánštinu) stále populární. Má dlouholetou tradici, protože vzniklo už v roce 1966.

Skvělé na jejich představení je, že se seznámíte nejen s různými druhy angklungu a také několika tanci z mnoha koutů Indonésie, ale také dostanete nástroj do ruky a můžete si hraní vyzkoušet. Je to skvělý zážitek, který všem doporučuji. Dostanete navíc i prospekt v angličtině, což se velice hodí.

Můj výběr

Na závěr jsem vybrala několik hudebních ukázek.

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak se vám zvuk tohoto hudebního nástroje líbí. Která z ukázek na vás udělala největší dojem?

Většinu informací jsem čerpala z knihy Seni dan Budaya.