Hudba

Indonéská hymna a dvě další vlastenecké písně

Dnes je 71. výročí indonéské nezávislosti. Všichni oslavují, po celém souostroví vlají červenobílé vlajky a já pro vás přináším speciální článek o indonéských národních písních. Všechny tři jsem pro vás přeložila a můžete si je i pustit. Selamat hari kemerdekaan, Indonesia ku!

Indonesia Raya – píseň o národní jednotě a vlastenectví, která se stala hymnou

Všechny státní hymny jsou krásné, protože v lidech budí pocit vlastenectví a jednoty. Pro mě je indonéská hymna něčím víc než jakákoli jiná. Hned po Kde domov můj je pro mě tou nejdůležitější. Je to tím, že už se i Indonésie stala mým domovem a je to země, která mi naprosto učarovala a kde chci žít. Ale pravděpodobně málokdo z těch, kteří v tomto souostroví nikdy nebyli, nebo jej jen krátce navštívili, ví, jak se to s jejich hymnou doopravdy má…

Tak tedy, tato píseň, která nese název Indonesia Raya (neboli Velká Indonésie) vznikla v roce 1924 a poprvé byla oficiálně představena až o čtyři roky později, přesně 28. října 1928 na Kongresu mládeže v Jakartě, kde se přijala přísaha jednoho národa, země a jazyka. Jejím autorem je Wage Rudolf Supratman – skladatel, který byl v mládí členem jazzové skupiny. 

Indonésie byla až do poloviny 20. století holandskou kolonií. Během druhé světové války se tu krátce zastavili také Japonci a Britové. Když se chýlilo ke konci války a Japonci se museli stáhnout, vypadalo to, že Indonésie opět padne do rukou Holanďanům, což samozřejmě nikdo nechtěl. A tak prohlásila tato země 17. srpna 1945 nezávislost. Zavlála červenobílá vlajka a v doprovodu hlasu nového národa zněla v ulicích právě píseň o velké Indonésii. 

Text je velice vlastenecký a z hudby srší to odhodlání a nadšení bojovat za svůj národ. Dodnes se zpívá každé pondělí ráno ve školách, na promocích, na sebemenších zápasech a vlastně při každé alespoň trochu vhodné příležitosti.

Indonesia Raya

Indonesia, tanah airku
Tanah tumpah darahku
Di sanalah aku berdiri
Jadi pandu ibuku

Indonesia, kebangsaanku
Bangsa dan tanah airku
Marilah kita berseru:
“Indonesia bersatu!”

Hiduplah tanahku, hiduplah negeriku
Bangsaku, rakyatku, semuanya
Bangunlah jiwanya, bangunlah badannya
Untuk Indonesia Raya

Indonesia Raya, merdeka! Merdeka!
Tanahku, negeriku yang kucinta
Indonesia Raya, merdeka! Merdeka!
Hiduplah Indonesia Raya!

Velká Indonésie

Indonésie, moje rodná země
místo, kde jsem prolil svou krev
na tom místě já stojím
abych byl průvodcem své vlasti

Indonéská je moje národnost
můj národ a má rodná zem
zvolejme:
“Jednotná Indonésie!”

Ať žije má země, ať žije můj stát
celý můj národ, celý můj lid
vybudujme jeho ducha, vybudujme jeho tělo
pro Velkou Indonésii

Velká nezávislá Indonésie, svobodná
moje země, kterou miluji
velká nezávislá Indonésie, svobodná
ať žije Velká Indonésie!

Garuda Pancasila

V písni Garuda Pancasila, známé také jako Mars Pancasila, se zpívá o věrnosti, vlastenectví a o tom, že ideologie Pancasila je tou jedinou a správnou. Tato ideologie obsahuje pět základních principů pro indonéský národ. Ve zkratce jde o víru v jednoho Boha, jednotná Indonésie, demokracie, sociální spravedlnost a spravedlivá a lidská společnost. Zní to opravdu hodně ideologicky, ale těchto pět pilířů pomohlo při budování nového státu. Například onen monoteismus – v Indonésii je dnes oficiálně povoleno šest náboženství (islám, katolictví, protestanství, hinduismus, buddhismus a konfucianismus). Každý člověk musí jedno z nich mít, ale je víceméně jedno, které z nich si zvolí. 

Garuda je jinak označení pro postavu z hinduisticko-buddhistické mytologie, která je napůl člověk a napůl pták, a je součástí indonéského národního znaku.

Tato píseň je pro mnohé Indonésany hned po národní hymně nejdůležitější. Je hodně propagovaná a každé dítě ji umí zpaměti ještě předtím, než jde do první třídy. Ve škole se pak každé pondělí vyvěšuje státní vlajka a hymna se přitom zpívá.

Proklamace (proklamasi) je text, který přečetl (tehdy ještě budoucí) prezident Soekarno k vyhlášení nezávislosti. Je to text, který i dnes umí téměř každý Indonésan zpaměti.

Garuda Pancasila

Garuda Pancasila
akulah pendukungmu
Patriot Proklamasi
sedia berkorban untukmu
Pancasila dasar negara
rakyat adil makmur sentosa
Pribadi bangsaku
Ayo maju maju, ayo maju maju
Ayo maju maju!

Garuda Pancasila

Garuda Pancasila
já jsem tvým stoupencem
patriot proklamace
připraven se za tebe obětovat
Pancasila je základem naší země
s ní je lid spravedlivý, prosperující, bezpečný
moje národní osobnost
pojďme kupředu, pojďme kupředu
pojďme kupředu!

Halo Halo Bandung

No a do třetice uvádím ještě jednu krátkou píseň, která se vztahuje k západojavánskému městu Bandung. Toto město leží v oblasti Periangan (která je zmíněna v textu). Tento text oslavuje indonéského bojového ducha a vztahuje se k době těsně po revoluci, kdy se Holanďané snažili po válce získat zpět svoji bývalou kolonii. Začali bombardovat velká města a těsně před tím, než byl dobyt i Bandung, zapálili záměrně ustupující indonéské jednotky jižní část města a pokusily se zabít co nejvíce Holanďanů. Této události se říká Bandungské moře ohně / ohnivé moře. 

Po pravdě jsem si nevěděla rady s překladem – halo jsem logicky přeložila jako ahoj, ale možná by se tam líp hodilo dobrý den, protože Indonésané tento pozdrav často používají i na formálnější úrovni.

Halo Halo Bandung

Halo halo Bandung
Ibu kota Periangan
Halo halo Bandung
Kota kenang-kenangan

Sudah lama beta
Tidak berjumpa dengan kau
Sekarang telah menjadi lautan api
Mari bung rebut kembali!

Ahoj, ahoj, Bandungu

Ahoj, ahoj Bandungu
hlavní město Perianganu
ahoj, ahoj Bandungu
město plné vzpomínek

Už dlouhou dobu
jsem se s tebou nesetkal
a teď ses stal ohnivým mořem
pojďme si ho, kamarádi, získat zpět!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..