Terang bulan – sladký indonéský měsíc

150

Píšu tento článek a spokojeně trávím svou dnešní snídani, o které vám chci zrovna říct. Je to opravdový pocit blaha. Když jsem terang bulan (doslova „měsíční záři“) ochutnala poprvé, byla jsem upřímně překvapená, jaký skvost se to v indonéské kuchyni nachází. Po všem tom smaženém, pikantním, anebo šíleně přeslazeném je to příjemná změna.

No dobře, on je tento dezert přeslazený taky. Ale pokud si nevyberete variantu s čokoládou, není to zase tak hrozné. I když jsem jej označila za dezert, pro Indonésany je to spíš snack (svačinka). Zvláštní je, že všechny tyto sladké pokrmy se tu prodávají až ve večerních hodinách, většinou od setmění do půlnoci. A je o ně velký zájem. Pokud chcete sladkou snídani, musíte si jít nakoupit den předem. Po ránu je pro místní totiž nejlepší dát si rýži. A k tomu samozřejmě i kus masa či nějakou tu zeleninu promíchanou s chilli.

Jednoduše by se dalo říct, že terang bulan, známý taky jako martabak manis (sladký martabak) je jakási vysoká palačinka. Připravené těsto se vlije na speciální malou vysokou pánvičku (bez použití tuku) a po chvíli, kdy se těsto trochu přichytne, se posype cukrem a přikryje na chvíli pokličkou. Těsto hezky vyskočí a jeho struktura je hezky vláčná, plná malých bublinek. Nahoru se pak nasypou různé ingredience a tato vysoká palačinka se jen rozkrojí napůl a obě části se dají na sebe. Výsledek je pak nakrájen na menší kousky a vložen do papírové krabičky. Terang bulan byste měli jíst teplý, ale studený taky není špatný. Jen je velice těžké mu odolat.

Co se ingrediencí, které se dávají dovnitř, týče, existuje několik variací, které najdete úplně v každém stánku. Mou nejoblíbenější je kacang susu(nasekané arašídy a mléko), ale občas si koupím taky pisang susu (banán a mléko) nebo pisang keju (banán a sýr). Velmi oblíbeným typem je coklat pisang susu nebo coklat kacang susu, ale tyto varianty s čokoládou už jsou opravdu hodně sladké. Důležité je říct, že Indonésané nepoužívají klasické mléko a nahrazují ho kondenzovaným. Takže se jedná o  nefalšovanou kalorickou bombu.

Bohužel je to něco tak úžasného, že jakmile poprvé ochutnáte, budete chtít pokaždé, když u cesty zahlídnete stánek s velkým nápisem TERANG BULAN. Minulý týden, když tu byla na návštěvě moje kamarádka, která studuje na Jávě, jsme si ho nekoupily snad jen jednou nebo dvakrát.

Našla jsem na internetu jeden recept, který vypadá věrohodně, ale bohužel jsem ho zatím nevyzkoušela. Ptaly jsme se s kamarádkou na recept přímo prodejce, ale ten nám odpověděl, že neví, co všechno je v těstu, protože to mu dodává jeho šéf už hotové. To se mi zdá trochu divné, protože pokud budu něco prodávat, nejspíš budu chtít vědět, co to vůbec je. Krom toho tady zná terang bulan opravdu každý, a tak mě překvapuje, že někdo neví, jak se připravuje. Ale jsme v Indonésii, tady se nemůžeme divit ničemu.

A nakonec cena – za nejlevnější variantu (s arašídy a mlékem) v Denpasaru zaplatíte 10.000 Rp. (18 Kč), za nejdražší (vše dohromady) asi 18.000 Rp. (32 Kč), ale to už na můj vkus není ani dobré, ani levné.