5 důvodů, proč jet na ostrov Sumba, a co nevynechat

Sumba. Ostrov, díky kterému jsem se zamilovala do Indonésie. Ostrov, který zatím není turisty tolik vyhledávaný, ale o to zajímavější zážitky nabízí. Přestože bych si tento kousek souostroví nejraději nechala jen pro sebe, po delší době jsem se přeci jen odhodlala – níže se s vámi podělím o důvody, proč se vydat zrovna sem, a jaká místa či události nesmíte vynechat.

Poprvé jsem se na Sumbu podívala v roce 2010 a byla to moje první cesta do Indonésie. První ostrov, první setkání s tímto dalekým světem. I když jsme se potom vydali ještě na ostrovy Flores a Bali, byla to právě Sumba, která mi nedala spát a kvůli které jsem začala studovat indonesistiku. Podruhé jsem se sem vrátila o čtyři roky později a poznala ostrov více do hloubky.

V podstatě vám, jako běžnému turistovi, bude stačit na procestování týden až dva. Není to sice mnoho, ale pokud chcete svoji cestu spojit také s jiným ostrovem, asi nebudete mít mnoho času nazbyt. Jelikož Sumba patří mezi sušší oblasti, deště tu v zimních měsících nejsou tak časté jako například na Bali nebo v západní části Indonésie. Proto je nejvhodnějším obdobím pro návštěvu leden až březen, kdy se odehrává největší a nejzajímavější festival ostrova, pasola.

5 důvodů, proč se na Sumbu vydat

Neobjevený ostrov

Dobře, zase tak neobjevený už dnes není, ale pokud porovnáte počet turistů tady a na Bali, bude vám tak připadat. Během týdne tu narazíte možná na dva, tři turisty či malé skupinky. To má samozřejmě své výhody i nevýhody. Mezi výhody určitě patří zachování původní kultury, která neštěstí ještě nebyla ovlivněna cestovním ruchem (jezdí tam sice i nějaká česká cestovka, ale naštěstí podle rozpisu míst můžu v klidu říct, že k těm nejzajímavějším koutům se ani nepřiblíží, a navíc je to jen na čtyři dny 🙂 ).

Vše, co tu uvidíte, je pravé, není to pouze divadýlko pro bělochy. K dalším výhodám patří svoboda v cestování, protože kam se vydáte, tam potkáte nádherné pláže a krásné výhledy. A budete tam sami. K nevýhodám však patří například to, že je zde těžší sehnat ubytování, téměř nemožné pronajmout si motorku (nebo alespoň ne za šílenou částku) a na většině míst se nedomluvíte anglicky. Na druhou stranu, neverbální komunikace funguje vždy a všude.

Pozoruhodná kultura

Jak už jsem zmínila výše, kultura je na Sumbě opravdu zajímavá a jedinečná. I když v občance má většina obyvatel u kolonky vyznání křesťanství, většina z nich ještě udržuje původní animistickou víru, která se nazývá marapu. Velká města jsou zde v podstatě jen dvě, Waingapu a Waikabubak. Mimo ně se budete pohybovat spíš po vesnicích a velice často narazíte také na tradiční osady, ve kterých se ještě stále bydlí v původních dřevěných domech s vysokými střechami, o kterých jsem už obsáhle psala ve článku Tradiční dům na ostrově Sumba.

Objevíte tu také krásné látky a dřevořezbu. A nesmíme zapomenout ani na architekturu obecně, protože megalitická kultura (hrobky, totemy) je sama o sobě dost zajímavá.

Vstřícní obyvatelé

Pořád tvrdím, že tam, kde se stane z turismu jeden z hlavních příjmů, jsou lidé víc a víc nepříjemní. I když se pořád usmívají, stejně ve vás vidí jen peníze. Ale na Sumbě se s ničím takovým nepotkáte. Lidé jsou ochotní, za pomoc nic nežádají a i přes jazykovou bariéru se vás nezaleknou. A navíc – vzhledově jsou například od Javánců už dost odlišní, nemají tak výrazné asijské rysy, muži jsou vyšší a ženy “ženštější”.

Betel

Žvýkání betelových oříšků je rozšířeno po celém souostroví, ale na Sumbě mu neuniknete. Červené plivance na cestě, spokojení muži lenošící v přístřešku se zásobou na celý den… Pokud tuhle lehkou drogu chcete vyzkoušet, Sumba vám to opravdu umožní bez námahy. O betelu jsem něco málo psala v příspěvku Návrat na ostrov Sumba, kde můžete vidět i společnou fotku s mým žvýkacím parťákem, starostou jedné menší vesnice.

Jak se na Sumbu dostat

Několikrát týdně létá spoj z Jakarty i z Bali. Letenky hledejte do města Waingapu. Po ostrově funguje docela dobře autobusová doprava, ale také travel (větší auto, které se naplní různými lidmi na konkrétní trasu) a ojek (mototaxi). Ale na tento typ dopravy pozor – ostatně, mou zkušenost (opravdu ne dobrou) s ojekem si můžete přečíst ve výše zmíněném článku.

Jezdí sem také trajekt z ostrova Flores, ale to je podle mého názoru zbytečné, pokud nechcete převážet vlastní motorku nebo auto.

Co rozhodně nevynechat

Jednoznačně největší událostí roku je festival pasola, o kterém si můžete detailně přečíst ve článku Pasola – válečný rituál z ostrova Sumba. Jedná se o dnes už symbolický boj mužů ze dvou vesnic, kteří proti sobě vyrážejí na koních a vrhají po sobě oštěpy. Je to vlastně docela zábava, ale odehrává se pouze na pár místech začátkem roku. Na tento festival se vážou další zajímavé události, například tradiční box, ale o tom někdy příště.

Pokud surfujete, je zde také mnoho pláží, kde jsou prý skvělé vlny. Myslím, že vše potřebné najdete zde.

Co se týče krásných pláží vhodných pro koupání i pro hledáček vašeho foťáku, nejznámější je pravděpodobně Tarimbang na východě ostrova, ale obecně celé jižní a jihovýchodní pobřeží je plné pláží, které za to stojí. K některým je horší přístup, jiné musíte zase déle hledat, ale o to větší dobrodružství to je.

Určitě nesmíte vynechat návštěvu tradičních vesnic v západní části ostrova. Nejsnadněji dostupné  (a zároveň ne příliš často navštěvované) jsou ty u městečka Elopada. Dále nevynechejte jezero Weekuri, taktéž na západě.

Z jídel můžete zkusit psa. Snadno k dostání pod názvem RW (er-vé). Z klasických jídel pak například kariwang, což jsou listy kasavy povařené s cibulí, česnekem, zázvorem a chilli v kokosovém mléce a s rýží.

Samozřejmě Sumba nabízí mnohem více než jen výše zmíněná místa. V Lonely Planet o nich sice není skoro ani zmínka, ale internet pomůže. Nebo je tu také druhá varianta – pokud se budete na tento úžasný ostrov chystat, ozvěte se mi a mile ráda vám pomůžu sestavit cestovní plán. Proč by taky ne, jedná se totiž o část Indonésie, která mi doslova změnila život. 🙂

Více fotek naleznete zde.